Dvořan číslo 4!

No konečně bude zas nějaké to volno. Podzimní prázdniny byly jistě očekávané, po výročí školy se zase škola rozběhla na plný proud a testy se ani nedají spočítat, že?

Kvinta a sexta si volnější čas ještě prodlouží středečním výlet do Prahy. Výtvarná část tříd půjde do muzea moderního umění a hudební část navštíví operní představení v Rudolfina.

Do volna nám tedy zbývají už jen dva dny a do té doby si můžete přečíst nového Dvořana! Tentokrát si můžete přečíst něco málo o mistrovství světa v ragby, vzpomínky na letošní Humbook fest a recenzi Eras Tour Concert Film!

Míč se hází dozadu!

Ragby, mistrovství světa

Mnozí z nás si 28. říjen jistě spojí se vznikem samostatného československého státu. Pro zbytek světa, zvláště pro jižní polokouli, bude příští sobota oslavou jedné z největších sportovních událostí v tomto roce. Finále mistrovství světa v ragby.

Desátý ročník legendárního turnaje, jakási generálka pro nadcházející olympiádu, se hraje ve Francii. V průběhu dvou měsíců se představí dvacet největších ragbyových velmocí, které společně oslaví tento ikonický míčový sport. Od roku 2007 je možné na ČT sport sledovat jednotlivé zápasy živě (pokud zrovna nedávají fotbal). I přesto, že české ragby k tomu světovému má ještě daleko, pravidelné vysílání vzbuzuje v českých domácnostech velký zájem o tento sport.

I přesto, že jsem ragby osobně nikdy sportovně nehrála, není náhodou, že tento článek sepisuji. Já se do ragby přímo narodila. Můj novozélandský tatínek byl jistě rád, že jsem na podzim roku 2007 přišla na svět zdravá. Společně se svým národem však ještě dlouho oplakával tehdejší prohru All Blacks ve čtvrtfinále. Správní novináři neprokládají své články osobními názory. Pokud jste však nevěděli, že All Blacks je nejlepší ragby tým všech dob, ráda vám to teď oznámím. Ne jako názor, ale faktickou informaci. Moc dobře si pamatuji, když jsem v dětství napjatě seděla u televize a pozorovala nové mistry světa 2011 a 2015. Česká republika je od Nového Zélandu na mapě daleko. Ve chvílích, kdy jsem viděla novozélanďany zvedat vítězný pohár nad hlavu, jsem se k němu cítila hrozně blízko, byla jsem hrozně hrdá na to být kiwi.

Po výhře nad Irskem a Argentinou mají All Blacks nakročeno ke čtvrtému mistrovskému titulu. Jediní, kteří je můžou ve finále zastavit, jsou kralující mistři světa, hráči Jihoafrické republiky (přezdívaní Springboks). Cesta do finále byla pro oba národy dramatická a neobešla se bez zaváhání. Mezi favority patřilo také Irsko a Francie, těm se však čtvrtfinálová utkání nepodařila proměnit v dobrý výsledek. Mezi účastníky (další neprofesionální vsuvka - nenazývala bych je hráči) semifinále patřila Anglie, která byla blízko výhře nad JAR. O bod zvítězili Springboks, kteří se příští sobotu představí v již zmiňovaném pařížském finále.

Místo pro favorita je poměrně otevřené. Můžeme mluvit o kvalitě hry jihoafričanů v posledních letech, novozelanďané se však opírají o svou historii a nezničitelnou mentalitu. Vítěze vám nepředpovím. Mohu vám ale slíbit, že pokud v sobotu ve 21:00 zapnete televizi, bude to stát za to.

M.T.

Humbook fest 2023

Knihy, zážitky, knihomolské akce

Je sobota 14. 10. a já si čtu v tramvaji. Zírají na mě lidé. Ale proč? Vždyť já mám jen na rukou a na krku namalovaných pár run, zatímco na druhé straně vozu stojí dívka s rohy. Že by to bylo tou výraznou rtěnkou?

Dál jsem se ve svých myšlenkách nedostala, protože tramvaj zastavila, já jsem vystoupila a vydala jsem se směrem k O2 Universu. Koukla jsem se na hodinky, akce začíná až za více jak půl hodiny, ale před budovou se již utvořila fronta. A krátká úplně není. Stoupnu si na konec a pokračuji ve čtení. Není divné, že jsem oblečená za postavu z Young Adult knihy a čtu Ostře sledované vlaky? Pro jistotu mám v batohu ještě další tři knihy.

Po pár minutách čekání mě zastavily členky Humbook teamu, které celou akci pořádají, a položily mi otázku z kvízu, kterým zpříjemňovaly čekání. Ani to celé nezačalo a já už mám poukázku do online knihkupectví! Po půl hodině jsem se dostala dovnitř.

Jako první mě v O2 Universu zaujaly cosplaye. Tolik knižních a filmových postav na jednom místě! Támhle stojí parta jediů, vedle nich America ze Selekce a naproti si povídá Smrtka s Aelin ze Skleněného trůnu!

Dalším dojmem byl stánek s knihami. Šla jsem se jen podívat, co tam tak mají. Žádné knihy jsem nepotřebovala. Ale to Kosení se mi krásně hodilo, abych měla celou sérii... Fakt, že jsem odešla jen s jednou knihou, považuji za úspěch.

Nějakou dobu jsem nejprve sama bloudila po prostorách Humbook festu a čekala až dorazí kamarádky. Dočkala jsem se a ihned jsme začaly obíhat všechny přednášky a besedy, které jsme chtěly stihnout. Na seznamu našich přání se jako první nacházelo „Co na to knihomolové“ – kvíz inspirovaný známým českým pořadem.

Ještě před koncem kvízu jsme přeběhly na jednu z mých dvou nejoblíbenějších částí celé akce. Cosplay přehlídka se konala teprve podruhé a její princip byl jednoduchý. Předem přihlášení soutěžící se dostavili na pódium a měli jednu minutu na to, aby předvedli scénku, kterou si v souvislosti se svým cosplayem nacvičili. Bylo to neuvěřitelné. I přes fakt, že jsem asi polovinu postav vůbec neznala, jsem si to hrozně užila, pobavila jsem se a zírala. Vážně někdo strávil 105 hodin vyšíváním draka na plášť?

Odpoledne už bylo docela rychlé, polévka k obědu, prozkoumávání prostor s kamarádkou, pak rychlá zastávka na přednášce Neala Shustermana, amerického autora známého především sérií Smrtka. Musím se přiznat, že jsem ani nečekala, jak zajímavá beseda to bude. Autor působil moc fajn, mluvil i o svých knihách, které jsem nečetla, o své rodině a došlo na osudovou otázku, kterou chtěl položit snad každý: „Kterou z Vašich dvou hlavních postav máte radši?“. Odpověď jsme dostali, avšak ne takovou, ve kterou jsme doufali. Jak tedy zněla? „Je to jako ptát se otce na jeho oblíbené dítě. Tatínek ví, ale nepoví.“

Jediná drobnost, co mě na besedách zahraničních autorů trochu iritovala byl překlad. Vždy je položena otázka v češtině, ta je přeložena do angličtiny, autor odpoví anglicky a celé se to pak přeloží zpátky do češtiny. Rozumím, že je to potřeba, protože ne každý angličtině rozumí, ale já, jakožto člověk pyšnící se Cambridge certifikáty, jsem to vnímala jako zbytečně zdlouhavé. A taky bylo celkem otravné slyšet úplně všechno v podstatě čtyřikrát...

Dále už jsme jen omrkly besedu českých autorů, které ani neznám, a na řadu přišel poslední bod našeho programu – Humbook battle.

Jak to říci jednoduše? Byla vybrána tři témata, o kterých se šest holek bude dohadovat. Je lepší mít přítele prince, nebo socku? Je lepší klasické Stmívání, nebo nová Touha? A je lepší Peeta z Hunger Games, nebo Cardan z Krutého prince? Ke každému tématu byla prezentace a jedna z členek Humbooku jej obhajovala. My diváci jsme na konci hlasovali, co nás oslovilo více. A bylo to naprosto dokonalé. Argumenty byly vtipné, ale dávaly smysl, což dělalo z věci ještě větší komedii. Mezi argumenty se objevilo například i tvrzení, že mít za přítele prince je fajn, protože princ nosí oblek. A oblek je přece hot, ne?

Něco málo přes hodinu uběhlo jako voda a Humbook fest byl najednou u konce. Bylo to krátké, ale alespoň vím, za co příští rok utratím první peníze z brigády, protože lístek na příští ročník zkrátka potřebuji. Navíc vzpomínky zůstávají a fotky s Yennefer z Vengerbergu nebo s Lešijem mi snad nikdo brát nebude.

Sáblová V.

Recenze Eras Tour Concert Film - část první

Taylor Swift, recenze, concert film

Hodnocení 13/10

Ve šťastném datum, pátek 13. 10. 2023, se odehrála celosvětová premiéra očekávaného koncertního filmu zpěvačky Taylor Swift. Jedná se o záznam jednoho koncertu z turné s názvem The Eras Tour. Koncert je rozdělen do tzv. ér, podle alb zpěvačky. Celkem je ér devět. Lístky na tyto koncerty jsou těžko dostupné a poměrně drahé, a navíc se zatím odehrály jen koncerty v Severní Americe. Původně se film měl promítat jen v Severní Americe, ale naštěstí se pro nás nakonec promítá po celém světě.

Můj názor - bylo to naprosto úžasné. Atmosféra byla naprosto dokonalá. Skoro celé kino zpívalo, a dokonce většina diváků část filmu stála a tancovala. Já samozřejmě s nimi. Trochu lituji lidí, kteří byli v kinech s více promítacími sály a zrovna vedle nich se promítal tento film, protože někde fanoušci zpívali tak nahlas, že to určitě šlo slyšet přes zdi, a ostatní diváci neslyšeli film, na který se šli podívat. Pro mě to byl perfektní zážitek, na který jen tak nezapomenu.

Jedna z mých nejoblíbenějších věcí na fanoušcích Taylor, kteří si říkají Swifties, je trend tzv. chants, což jsou různé krátké výkřiky. Nejznámější je v písní „Delicate“, a to po první sloce chant „1 2 3 Let’s go, b****h!“. Chants se chytla skoro celá fanouškovská základna a jsou na každém koncertě. Tento trend se nevyhnul ani promítání filmu, takže celé kino křičelo na plátno v unisonu.

Pokud rádi posloucháte Taylor, tak doporučuji sehnat si Swiftie kamarády a dotáhnout je na nejbližší promítání. Film samozřejmě není určený jen pro diehard fanoušky, takže i obyčejný smrtelník se může jít na promítání podívat, jelikož lístky na film jsou mnohem dostupnější než lístky na živý koncert. Taylor je totiž zkušená umělkyně a umí dav fascinovat svými pohyby, zpěvem a hrou na kytaru nebo klavír.

Adéla Šavrdová