Dvořan číslo 31!

Čauky, nový Dvořan je tu!

Část maturit je za námi, teď ještě ten zbytek. Pro maturanty to znamená dlouhé prázdniny, pro nás ostatní delší vyučování, protože už nebudou odpadat odpoledky (škoda, že?). Rovnou zítra nám zároveň dorazí inspekce, takže na hodinách můžeme možná čekat nějaké cizí návštěvníky. Bát se ale nemusíme, naše škola je přece plná inteligentních a mentálně vyspělých lidí.

Naše redakce minulý týden poslušně schůzovala a uznali jsme, že bychom vám měli připomenout, že jsme i na instagramu, kde mimo upoutávek na články najdete třeba kvízy a spoustu jiného obsahu. Tak ho běžtě omrknout: dvoran_casopis!

V dnešním čísle na vás čeká komix, rozhovor a meme!

Hlas víry 2 

Rozhovor s evangelickým farářem, náboženství

V dnešním rozhovoru se setkáváme s Tomášem Cejpem, evangelickým farářem, jehož cesta k duchovní službě nás zavede do nitra tradice i osobního hledání. V kontrastu s minulým rozhovorem s katolickým duchovním nám Tomáš přináší svůj pohled z perspektivy evangelické církve. S odvahou a upřímností nám otevírá svou cestu víry, studia a služby.

Jak jste se dostal k rozhodnutí stát se farářem?
Já jsem z tradiční evangelické rodiny, už dědeček byl farář a maminka by byla nejspíš také, kdyby to komunisté dovolili. Tak jsem v tom vyrůstal, ale pokřtěný jsem nebyl. Ke všemu jsem se vlastně musel tak pomalu a sám dopracovat. Až po třicítce jsem se rozhodl, že by to bylo něco, co by mě naplňovalo. 

Jak probíhalo Vaše studium?

Začal jsem studovat později, to už jsem měl manželku a dvě děti. Začal jsem dálkově studovat teologickou fakultu v Praze. Ale přiznám se, že mě z ní dvakrát vyhodili, a tak jsem se tam musel hlásit celkem třikrát. Ostudy bylo vždycky dost, ale nakonec jsem to za deset let přece jen dostudoval.

Vy tedy můžete mít manželku?

Ano, my se na rozdíl od katolických kolegů ženit můžeme a i ženy mohou být farářkami a vdávat se.

Jaká část Vaší práce je pro Vás jako faráře nejoblíbenější?

Dříve mi hodně šla a bavila práce s dětmi a rodiči, ale teď po covidu mi to nějak nejde. Poté mě baví během bohoslužby hrát na kytaru a jednoduše být mezi lidmi.

Jak se Vaše víra projevuje ve Vašem každodenním životě?

Podle toho, co slyším v kostele, tak se snažím žít. Tak, jak žiju v neděli, se snažím žít celý týden, samozřejmě to nejde, ale zkouším to. 

Snažíte se podporovat jednotu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími?

Určitě ano. Jak jsem nebyl pokřtěn, tak jsem si svou víru musel najít. Taky by se mohlo klidně stát, že bych ji vůbec nenašel, a myslím si, že mám díky tomu úplné pochopení a porozumění k tomu, kdo je mimo církev, nebo pro ty, kteří jsou jiného náboženství. Já to spíše hodnotím podle míry zloby a agrese, kterou to vyvolává. 

S jakým hříchem si myslíte, že nejvíce lidí bojuje?

Nabízela by se erotika a pokušení, to ale není nejsilnější, nejsilnější a zároveň nejhorší je asi moc. Touha po moci a její zneužití.

Prožil jste nebo viděl nějaké Boží znamení?

Celý život ho tak nějak hledám. Ale co si myslím, že by takové znamení mohlo být, tak moje švagrová má celoživotní těžké deprese a o sebevraždu se pokusila již několikrát. A když se to takhle jednou stalo, tak její manžel si ji následně vzal domů na revers, že se o ni postará. A jednou tak pracoval na jejich zahradě a měl tam s sebou svého psa, takového podvraťáka, a ten najednou spustil strašlivý štěkot a povyk, který nikdy předtím neslyšel. 

A on v ten okamžik hned věděl, co se stalo, a hned běžel dovnitř a svou ženu zachránil od dalšího pokusu. Ten pes to prostě vycítil a dokázal to sdělit. To mi tedy tak připadá, že ten pes mohl být na malou chvíli andělem. Vím, že je to přitažené za vlasy, ale mohlo to tak být. 

Máte pro studenty nějaký vzkaz?

Využijte čas, co máte, a dělejte to, co děláte nejraději. Najděte se.

E.M.