Dvořan číslo 27!

Zdravíčko, Dvořan je tu!

Dnes je to druhý pokus napravit jisté problémy, které nám způsobil program, přes který Dvořan chodí. Zkrátka odmítl naše pravidelná čísla každé úterý posílat prvákům, druhákům, primě a sekundě. Aby toho nebylo málo, program z příjemců smazal i většinu profesorů. Tato informace se k nám do redakce dostala bohužel až začátkem dubna. Já však neztrácím naději a doufám, že Dvořan už dnes dorazil do všech mailů, do kterých dorazit měl :)

Dnes se na naší škole koná velké focení, letošní téma je hudba, tak jsem zvědavá, kdo přinese nejkurióznější hudební nástroj (nebo největší). 

Teď už ale nebudu zdržovat, čeká na vás totiž číslo nabité zajímavostmi! Najdete v něm poznatky z Erasmu, meme a trochu poezie!

Výlet do Španěl

Poznatky studenta z Erasmu

Je ráno a já vlažným tempem pobíhám uličkami Barcelony. Slunce už dávno žhne na ramena krásně opálených Katalánců. Z dálky mohu nadarmo obdivovat jejich pokožku, sama se však musím před odchodem z domu ponořit do padesátky, abych neskončila jako španělské rajče. Nemusím být bledá, je neděle 8:30 a já běhám. Je jasné, že nejsem místní. 

Město spí a já ho pozoruji. Nekonečně dlouhé žluto-oranžové uličky propletené dalšími. Zahrádky, obchody, chudí s bohatými. Jeden dům nekompromisně nalepený na druhém. Ticho a pořádek tu stěží najdete. Španělé ho však nehledají, žijí jinak než my. Pokud by byl život maratonový závod mezi Čechem a Španělem, Čech by byl s jistotou  první v cíli. Hlavní je, aby zdolal cílovou rovinku pod 3 hodiny a na každém úseku byl včas podle plánu. Španěl by do cíle možná nedoběhl, nebo spíš nedošel. Procházel by se, na každém rohu by se zastavil, udělal si fotku, vlezl do obchůdku, zakecal se s kamarádem nebo zabloudil někam mimo trasu. Otázkou je, kdo je opravdový vítěz?

Během mého filozofického hloubání jsem doběhla až na druhou stranu města. Rozlohou Barcelona nijak nevyniká. Dala by se přirovnat třeba k Olomouci… kdyby měla Olomouc přes 1,5 milionů obyvatel, devět linek metra, moře a místo syrečků nějaký tapas. 

Narazila jsem na tenisové kurty, kde se hraje Barcelona Open. Takže asi budu kroužit kolem klubu, abych “omylem” narazila na Rafu Nadala. Nezávisle na tom, kolik vyhrál grandslamů, nikdy nebude zdaleka nejpopulárnějším sportovcem v Barceloně. V katalánštině umím dvě věty “Bon día (Dobré ráno)” a “Vista Barca”. Za fanouška fotbalu bych se neoznačila, musím ale přiznat, že pozorovat celé město jak ŽIJE pro jeden tým je něco krásného. Tento týden se hraje čtvrtfinále ligy mistrů proti PSG… Španělé Francouze příliš nemusí a o to víc zápasy prožívají…a my s nimi (že někdo dal gól nepřeslechnete). 

Vracím se domů a pozoruji probouzející se Španěly. Některým, zejména těm, kterým visí z balkonů separatistická vlajka (pozor, neplést si s vlajkou Katalánska),  by se toto označení asi moc nelíbilo. Pravdou je, že v tomto bilingvním regionu věci chodí jinak než ve zbytku Španělska. Katalánština není španělským nářečím, je to vlastní jazyk, taková kombinace španělštiny, francouzštiny a něčeho mezi tím. Rozhodně nejsem jazykovědec, ale mám pocit, že katalánština má do španělštiny zhruba tak daleko jako čeština do polštiny. Proto se zaujetím obdivuji každodenní fungování zdejší společnosti. Jejich schopnost ladně přepínat mezi dvěma jazyky a vlastně si toho ani nevšimnout. Třeba na chemii máme prezentaci v katalánštině, učebnici v angličtině a výklad učitele je ve španělštině. Není divu, že mají studenti po vyučování siestu. Taky bych si teď jednu dala.

Tak Adios!

Na vlnách

Báseň, umění

Koukám se, když se koukáš ty

Jím, když jíš ty

Učím se, když se učíš

jak tvoje vlasy splývají kolem tvých ramen

Tvůj hlas jako volání mořských panen

Když se tě dotknu, je se mnou ámen

Čtu si tvý dopisy jako tichý rozloučení

Žijeme spolu

v odloučení

Já a ty

už tady není

Jsi jako moře

a já tonu

v tobě

Jsi jako moře

a já chci utonout

Jsi anděl něhy

Z břicha mi trháš stehy

Vyprávíš příběhy,

který se ale nikdy nestaly

Pohled upřený do dáli,

ale my jsme tady zůstali

Hned, co jsi se přestala ohlížet,

Jsi začala utíkat

Sedni si

k nám

Zastav se

tady

Už blouzníš hlady

To ty tvý nápady

odbíháš z řady

vzdáváš se vlády

nechalas mě tu ležet

lady