Dvořan číslo 16!

Zdravíčko, jak se vede?

Známky uzavřeny, vysvědčení za dveřvmi, pohoda, klídek, žadné testy... Ne? Já vím, u mě to takhle taky nevypadá. Není holt čas otálet a vzhůru do druhého pololetí.

Alespoň to předávání vysvědčení může potěšit ty z nás, kteří mají ve středu pátou hodinu předmět, jenž se neřadí k jejich nejoblíbenějším. Prváky, druháky, tercie, kvarta a kvinta si také již za chvíli budou moci v KASSu užít Čapkovy Povídky.

Naši školní biologové si navíc ve čtvrtek napíší biologickou olympiádu, takže držíme palce a hned v prvním článku naleznete několik tipů na úspěch právě v této soutěži! Dále na vás čeká recenze na film a recept na výborný dortík!

Biodiverzitě zdar!

Biologická olympiáda, tipy, stránky a akce

Sníh sice roztál, ale jaro se tak docela jistě ještě neblíží, Biologická olympiáda však ano. Ráda bych proto s vámi posdílela pár tipů na přírodovědné akce a webové stránky. Pro začátek ještě musím podotknout, že nikoho nechci zahltit, nýbrž se chci podělit o osvědčené zdroje obohacení, určené nejen pro řešitele, ale pro všechny, kteří by si rádi rozšířili obzory.

Hlavní stránku BiO (Biologické olympiády) asi všichni řešitelé znají, ale věděli jste, že PřF UK zaštiťuje i přednáškový cyklus s tématy vzešlými z aktuálního ročníku této soutěže? Poslouchat odborníky i motivovat svými otázkami k zamyšlení celý přednáškový sál můžete každé dva týdny ve Velké geologické posluchárně na Albertově 6. Kurz je navíc bezplatný a probíhá od ledna až do března. Přihlásit a dozvědět se víc o tzv. Pokrocích můžete zde. 

Když zůstanu u tipů, jež je možno využít jako přípravu k BiO, nemůžu opomenout poznávačku. Kromě aktivního poznávání v přírodě se dá učit a zkoušet z tepla domova. Rozhodně doporučuju Quizlet (živočišné i rostlinné poznávačky), poznávačku Botanické fotogalerie (v seznamu druhů pouze ty k 49. ročníku, ale za ty roky se to diametrálně nezměnilo) a z některých druhů se lze vyzkoušet i na webu Umíme fakta. Samozřejmě neuděláte krok vedle, ba naopak učiníte jedině správně, čtením brožury či doporučené literatury, zmíněné na samém začátku této žluté knihy.

Biologický korespondenční seminář, tedy Biozvěst, je záležitostí běžící po celý rok. Závisí však pouze na vás, kdy se rozhodnete rozběhnout, a zda vůbec proběhnete všemi sériemi, natož ještě jednotlivými úlohami. Každopádně středoškoláci a mladší se díky Biozvěstu seznámí s dnešnímy problémy, které netíží jen biology, a mohou přitom používat nejen běžné zdroje, ale i studnice znalostí užívané vědci. 

Posledním doporučením je akce, která stejně jako předchozí seminář spadá pod sdružení Arachne. Na závěr zmiňuji víkendové soustředění zvané Fluorescenční noc. Náplň představují přednášky z oblasti biologie a dalších přírodních věd, exkurze, mikroskopování s fluorescenčními mikroskopy, ale také diskuze, dobré jídlo a především poznávání úžasných nových lidí. 

Tak biodiverzitě zdar!

Majda Sakalová

Recenze na film Tonda, Slávka a kouzelné světlo

Recenze filmu

Do českých kin přiletěl v listopadu minulého roku animovaný rodinný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo. Nejenom, že je česko-slovensko-maďarské produkce, ale dokonce se vrací ke kořenům české animace, a to k loutkám. Film vznikl z pera Jany Šrámkové a výtvarníka Filipa Pošivače a byl mimo jiné nedávno oceněn na největším festivalu animované tvorby, Annecy. A pokud už teď protáčíte oči, že to určitě byl film jen pro děti prvního stupně a že vám tato recenze nic neřekne, je tento článek právě pro vás. 

Takzvaná stop-motion animace je v dnešní době v tuzemsku celkem ojedinělá, i když je velmi expresivní a zajímavá. Dokáže probudit k životu příběhy, které by hrané nikdy nemohly fungovat. Z nedávné doby mě napadá skvělý film Myši patří do nebe, který taky stojí za zhlédnutí. A jak se mi líbil tento film?

Film pojednává o jedenáctiletém klukovi, Tondovi, který od narození svítí. Tondovo největší přání je mít kamaráda. Rodiče ho tak nechtějí pustit ven, a proto musí být od narození přivázaný na provázku, který ho pustí přesně tak daleko, jak to rodiče chtějí. Jednoho dne se do jejich činžáku přistěhuje Slávka, holčička s kouzelnou baterkou, jejíž světlo dokáže měnit věci podle její fantazie, se svou andulkou Fančou. Ta velmi jasně představuje paralelu s Tondou - pořád Slávce uniká z klece a létá za holoubkem. Její matka je bývalá světoznámá baletka, která si Slávky moc nevšímá. Tonda jako jediný vidí, co se Slávce honí hlavou, a ona zase žasne nad jeho schopností. Zanedlouho se z nich stanou přátelé. Dům obývá mnoho lidí, například starý domovník nebo paní Bečková, která se chce stát novou domovnicí a z poloviny bytů by nejraději udělala kanceláře. V domě bydlí ale i Genius loci, duch, který se nejdřív ukazuje v podobě černých chomáčků. Ten dříve taky zářil jako Tonda, ale kvůli negativním emocím, hádkám a dalším zlým a chamtivým lidem, jako je paní Bečková, pomalu ztrácí veškeré světlo. Starý a pomalu umírající domovník, který o ducha pečuje, nás varuje, že až jednou pozře poslední žárovku v domě, dům pohltí temnota. Děti tak spolu musí čelit mnoha výzvám, zjištěním, ale i strachu, než vše zachrání a naučí pár dospělých i lekci. Nakonec vše dobře dopadne.

Film pracuje velmi jemně s tématem jinakosti - za Tondovo svícení si můžete dosadit zrovna to, co chcete: neurodivergenci, nadváhu, introverzi… a ukazuje, jak důležité je mít někoho, kdo vám rozumí a kvůli komu necháte svoje vnitřní světlo zářit pro všechny, před kterými jste ho skrývali. Film otevírá celkem nevídaná témata na film určený převážně pro děti - Slávčina matka se nemůže smířit s koncem své kariéry, a tak trpí náznaky deprese. Domovník ve filmu zemře, i když je to pojaté spíše pohádkověji. 

Vždy, když se ve filmu objevovaly typické české věci (cukroví, kapr, hašlerky…), jsem si vzpomněla na to, kdo tuhle nádhernou animaci vytvořil. Zároveň mě to donutilo se zamyslet, proč takových filmů u nás nevychází víc, když tu máme tolik lidí, kteří to umí. Možná proto, jak časově je to náročné? No, osobně si myslím, že ta práce a úsilí stojí za to. U scén v Tondově bunkru z polštářů nebo ve skleníku jsem si říkala, jak dlouho jim to trvalo postavit, nasvítit, naaranžovat… Už jenom s loutkou svítícího Tondy to muselo být těžké vymyslet. Barvy a nasvícení krásně nahrávalo do noty tomu, kde jsme se zrovna nacházeli. Překvapily mě i detaily, které byly všudypřítomné. Hudba taky nezklamala.

I když film byl celkově moc poučný a vizuálně skvostný, mám pár výhrad. Nelíbilo se mi finální hlavní ponaučení z filmu. Na konci je Tonda nucen obětovat své světlo, aby tím ochránil dům od zkázy. To se stane, Tonda přijde o svoje světlo a stane se z něj normální kluk, něco jako Pinocchio. Rodiče se k němu přestanou chovat jako k vězni, a nám je tak nějak podsunuta myšlenka, že to je vlastně dobře. Je jasné, že to světlo byl symbol jeho jinakosti. Celkem mě zamrzelo, že poselství, které si z toho má divák vzít, je takové, že k tomu, aby vás ostatní přijali, se musíte změnit. 

Našly by se i jiné chybky, ale to mě pořád neodrazuje od toho, se na tento animovaný film dívat jako na magickou podívanou, která si konečně uvědomuje, co se dětem líbí nejvíce - a to svět plný bujné fantazie. Přitom se ale nebojí být vyspělý.

9/10

Kája.N

Tvarohový drobenkový dort

Recept, dobrota

Vypadá přímo zázračně -  drobenka dole, drobenka nahoře a mezi tím tvarohový sen. Během pečení se to celé kouzelně spojí a vznikne lahodný a šťavnatý dort.

Ingredience

Na drobenku

• 250 g polohrubé mouky

• 125 g cukru moučky

• 100 g másla 

• ½ sáčku prášku do pečiva

Na náplň

• 500 g měkkého tvarohu (v kostce)

• 1 kelímek zakysané smetany (200 m)

• 200 ml mléka

• 125 g cukru moučky

• 1 vanilkový cukr

• 1 vanilkový pudinkový prášek

• 150 g směsi lesního ovoce (nemusí být, možné je použít i rozinky nebo datle)

Postup

Předehřejte si troubu na 180 stupňů. Otevírací dortovou formu vyložte papírem na pečení. Z mouky, cukru, másla a prášku do pečiva vypracujte drobenku a asi ¾ jí nasypte na dno formy a udusejte. 

Smíchejte suroviny na náplň a nalejte je na drobenku ve formě a posypte zbylou ¼. Pečte 45 minut do světle zlaté barvy. 

Dobrou chuť!