Dvořan číslo 12!

Je to tu, poslední předprázdninový týden dorazil a nás čeká jen dnešek, dvě hodiny zítra a volno do konce roku. Bohužel však jen kalendářního, nikoliv školního...

Když už jsme u té středy, můžeme se těšit na koncert plný vystoupení našich užasných talentovaných studentů (Fajn, tady si až příliš zvedám ego. Jako účinkující jsem už teď ve stresu a můžu říct, že rozhodně nejsem jediná...). Ve čtvrtek si pak třídy vymyslely svůj vlastní program, který nejvíce vyhovuje jejich vkusu. No a pátkem to celé zakončíme během třídních besídek, dárečků, cukoroví a podobně.

Dvořan si pro vás dnes přichystal speciální číslo nacpané tolika články, že email praská ve švech. Najdete v něm totiž rovnou 4 články a komix k tomu! Tak doufáme, že se s námi ani o prázdninách nebudete nudit.

Vzhůru do čtení a užijte si svátky! Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!

Vypravování

Externí příspěvek, vyprávění

„Proč jste si vzal na lov vrtačku? Vypadáte dosti neprofesionálně,“ prohlásil Josef, drobný jezevčík, když společně s myslivcem Karlem dorazili k rybníku. Jejich vztah byl vskutku pozoruhodný - kdekdo by čekal, že Karel bude Josefův páníček. Pravda byla ale úplně jiná. Karel s Josefem byli čistě jen pracovní partneři. O své zisky z lovu a podobných aktivit se vždy ne moc spravedlivě podělili. Když nad tím Josef tak přemýšlel, už chtěl Karlovi říct, že by měl dostávat větší podíl. Přece jenom, to on má ty hrozivé tesáky a je obratnější než liška. Už už se chystal na diskusi, když vtom Karel hlasitě vykřikl: „Kachna!” Namířil svou pušku, o které si Josef předtím myslel, že je vrtačka. „Vždyť jste ji chudinku jen vylekal! Netrefil jste ji asi o pět metrů. To je opravdu nevídané, že vy jste opět požil alkoholický nápoj?“ obořil se na Karla Josef. „Nechte si toho, Josefe. Chtěl bych vidět vás! Do toho, proč se mi nepochlubíte svými dovednostmi?“ Snažil se hájit Karel. Josef neváhal, skočil do vody a chytil onu kachnu, která se ze strachu o svůj holý život vrhla střemhlav do vody. Když vítězoslavně vylezl z vody s kachnou, a dokonce rybou v puse, oklepal se. Moc dobře ale znal tu bajku o kohoutu a lišce, a tak i přes naléhání Karla nepromluvil. Věděl, že Karlovi jde o jeho úlovek. Rozhodl se o rozvázání spolupráce a poté, co notář vše potvrdí, Karla už nikdy kvůli jeho chamtivosti a sobeckosti nebude muset poslouchat. A od té doby, kdy se Josef rozhodl zůstat zticha, psi nemluví a místo toho vydávají štěkavé zvuky, kterým lidské ucho nerozumí.

Vladimír Krejča

Recept na vánoční dort

Recept, Vánoce

Ano, nedělám si srandu, v tomto článku se dozvíte recept na vánoční dort. Chápu, že pečení a celkově sladkých dobrot je na Vánoce víc než dost, popravdě já ten dort o Vánocích ještě nepekla. Ale už jsem ho zkusila, a přestože bylo jaro, tak na mě vrhl takovou vánoční atmosféru, to bude tím rumem… ten se dává snad do každého druhého cukroví. Tento rok jsem ale pevně rozhodnutá ho upéct na Vánoce a jestli někoho recept osloví, můžete se ke mně přidat. Tak jdeme na to.

Ingredience:

Na dort:

• kousek másla na vymazání formy

• 500 g polohrubé mouky

• 420 g třtinového cukru

• 1 lžička kypřícího prášku do pečiva

• 1 lžička kakaa

• 1 lžíce perníkového koření

• 1 lžička mleté skořice

• 2 jablka

• 2 vejce

• 300 ml mléka

• 150 ml oleje

Na krém:

• 500 g mascarpone/tvaroh, v původním receptu je sice mascarpone, ale to já moc nemusím, tak jsem to nahradila tvarohem

• 80 g moučkového cukru

• 2 Ižíce povidel

• 2 lžíce rybízového džemu

• 1 Ižíce rumu

Na zdobení:

• 1 čokoládovou polevu (lze vyrobit z 200 g čokolády na vaření, 140 g másla, 10 lžic horké vody)

• jedlý stříbrný prášek (ten jsem nepoužila a bylo to dobré i bez něj)

Jak na to:

Předem upozorňuji, že body píšu v pořadí, v jakém je to napsané v kuchařce, ale třeba hned první bod jsem dělala až později, tady je to holt individuální, mně všechno trvá dlouho, takže pro mě nemá cenu si jako první předehřívat troubu.

Předehřej si horkovzdušnou troubu na horní i spodní ohřev na 190°C. Kulatou dortovou formu o průměru cca 30 cm vymaž máslem.

Ve velké míse smíchej mouku, cukr, prášek do pečiva, kakao, koření a skořici.

Jablka omyj, oloupej a nastrouhej nahrubo do sypké směsi.

V jiné misce rozšlehej vejce s mlékem a olejem a nalij mix do sypké směsi. Vše pořádně promíchej, aby se suroviny spojily.

Výsledné těsto nalij do vymazané formy a dej péct asi na 40 minut. Potom zkus do těsta píchnout špejlí. Pokud bude po vytažení suchá a bez drobečků, máš hotovo, jinak nech dort ještě chvíli péct.

Po vytažení z trouby vyndej korpus z formy a nech ho úplně vychladnout. Vrch dortu seřízni ostrým nožem o 1 až 2 cm, aby byl povrch rovný. Pozor, odřezky nevyhazuj! Celý dort rozkroj horizontálně napůl, aby se dal naplnit krémem.

Odkrojky z dortu vlož do mixéru se sekáčkem a rozmixuj na malé kousky.

250 g mascarpone/tvarohu utři se 40 g moučkového cukru. Přidej povidla, džem, rum a rozmixované drobky. Vše pořádně promíchej, aby se suroviny spojily dohromady. Krém pak nanes lžící na spodní polovinu dortu, přiklop druhou částí a dej dort ztuhnout asi na 1 hodinu do lednice.

Teď se vrhni na závěrečnou část, zdobení. Rozpusť si čokoládovou polevu a polij jí shora celý dort. Nech ji asi 10 minut zaschnout. Mezitím utři zbylých 250 g mascarpone/tvarohu se 40 g moučkového cukru a namaž krém kolem okrajů dortu.

Na čokoládovou polevu nanes štětcem jedlý stříbrný prášek, jen v lehké vrstvě. Špejlí do čokolády vyryj vánoční vzory, třeba vločky, dort bude vypadat hezky ojíněně.

Hodně štěstí a dobrou chuť!

Klára Sitařová

Příběh papouška Prokopa

Povídka, písmenkovka, P

Papoušek Prokop pohodlně papá papáju. Přitom pokukuje po přetloustlém pavoukovi. Pomaličku proklouzne pootevřeným příklopem. Přilétne přímo před pavučinu. Pavouk přestane plést pavučinu, protože papouška postřehne. Plaše přeleze pod plochý plátek plechu. Papoušek proklovne pavoukovi pavučinu, poté překlopí plech, popadne pavouka, přelétne pokoj. Přistane před přístěnkem, protože právě přichází Petr, páníček papouška Prokopa. Prokop přesto prchne. Plachtí přírodou, pavouka pustí po potoce. Přestože papoušek pavouka potopí, pavouk přežije, pluje potokem. Petr pátrá po papouškovi, proklíná Prokopa – pitomý papoušek!

Hanka

Letáky a poštovní schránky 

Roznášení 

Je jedno, jestli si půjdu užívat podzimní paprsky slunce, nebo budu psát tenhle článek. 

Nic z toho nemá smysl. 

Roznášela jsem letáky, neboť i všednodenní život občas překvapí. Roznášela jsem letáky, neboť už je načase začít alespoň minimálně pomáhat s maturákem. Roznášela jsem letáky, neboť nám za to prý slíbili něco do tomboly. Roznášela jsem letáky, neboť jsem to dostala na starost. Roznášela jsem letáky, neboť nebyl důvod se vzpouzet. Roznášela jsem letáky, neboť byly moc těžké, abych je nosila domů. 

Strategie byla následující: Co nejvíc jich strčit do batohu. Strategie byla následující: všechno, co bylo v batohu původně, si uvázat kolem pasu, nebo nastrkat do kapes. Strategie byla následující: Vyndat klubíčko z plátěnky a do té plátěnky schovat letáky, které se nevejdou do batohu. Strategie byla následující: Batoh na zádech, taška na rameni. Strategie byla následující: Vyndat si pár letáků z tašky, aby se snadněji dávaly do schránek. Strategie byla následující: Co nejvíc toho roznést pod kopcem. 

Vhazování letáků do cizích anonymních schránek je vlastně příjemná práce, člověk má čas přemýšlet. Vhazování letáků do cizích anonymních schránek je vlastně příjemná práce, projdeš se na čerstvém vzduchu. Vhazování letáků do cizích anonymních schránek je vlastně příjemná práce, ráda si představuju, že se nějakému dítěti ty nabízené hračky třeba vážně budou líbit. 

Člověk nikdy nevěnuje pozornost poštovním schránkám, přestože jsou zajímavé. Člověk nikdy nevěnuje pozornost poštovním schránkám, přestože jsou všude kolem něj. Člověk nikdy nevěnuje pozornost poštovním schránkám, přestože je každá jiná. Člověk nikdy nevěnuje pozornost poštovním schránkám, přestože jich jen cestou do školy mine… hrozně moc. Člověk nikdy nevěnuje pozornost poštovním schránkám, přestože jde o prvek doplňující každý dům. 

Kdybych já měla dům, jak by vypadala jeho poštovní schránka? Byla by to taková ta  zavřená ústa branky, ani úsměv, ani mrač? Byla by to taková ta kýčovitá budka s rourou s nápisem Noviny na dolní části, kam se letáky umisťují úplně pohádkově snadno? Byla by to taková ta s odklápěcím vrškem a klíčkem? Byla by to taková ta dřevěná budka na vnitřní straně vrat, které chybí část zad, aby se do ní dala doručit pošta? 

Rozhodně by to nebyla jen obyčejná plastová roura, do té by nemohly přijít pohlednice. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta, ospravedlňuješ své vhazování reklamy. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta. Lepší nevyžádaná pošta než žádná pošta…

Vhazování letáků do cizích, anonymních schránek je vlastně příjemná práce. Klidně bych to dělala jako brigádu, kdybych netrpěla zoufalou absencí zpeněžitelného času. Klidně bych to dělala jako brigádu, kdyby pořád bylo takhle krásné podzimní počasí. Klidně bych to dělala jako brigádu, kdyby ty letáky nebyly tak těžké. Klidně bych to dělala jako brigádu, kdyby na mě tolik neštěkali psi a divně nekoukali lidi. Klidně bych to dělala jako brigádu, kdybych roznášela něco, co má smysl roznášet. 

Všechno zůstane při starém. 

Anežka Malínská