Dvořan číslo 8!

Dnes nás čeká atmosféra kouzelné flétny a již pátý díl ekologického okénka!

Die Zauberflöte aneb německá opera v originálním znění

Opera, Wolfgang Amadeus Mozart, němčina

Moje babička je velká dáma a ráda chodí do divadla, ať už na operu či klasické drama. Dlouhá léta chodívala za kulturou se svou dcerou, ta však dospěla a založila si vlastní rodinu, a tak jsem se asi před 5 let stala součástí jejího kulturního života já. K mým osmnáctým narozeninám jsem tedy dostala výlet za kulturou, vyrazily jsme na operu, ale ne jen tak ledajakou. Vypravily jsme se totiž na německou operu Die Zauberflöte, v češtině Kouzelná flétna, od Wolfganga Amadea Mozarta v originálním znění. Kultura s babičkou je pro mě vždy velkým zážitkem, ale opera v němčině? To je splněný sen.

Ještě před představením mě babička vzala do italské restaurace, kde jsme měly dostatek času pořádně si v klidu popovídat. Nás dnes ale zajímá především samotná opera, přesuneme se tedy do Stavovského divadla. Prvním překvapením v divadle byla nabídka využití výtahu, když si uvaděčky všimly, že jsem přišla o berlích. Jojo, jsem to já, kdo o přestávkách blokuje schody a zdržuje studenty, pardon, holt to ještě chvíli musíte vydržet. Čtyři patra jsme tedy zvládly velmi rychle, odložily jsme si kabáty a vyrazily hledat svá sedadla. Druhá galerie, první řada, sedadla velmi blízko prostředku, téměř dokonalá místa. Téměř dokonalá říkám proto, že takový kyčelní kloub je velmi praktická věc, jeho dočasná nefunkčnost je ale zase věcí dosti nepraktickou. No zkuste tři hodiny sledovat operu, když prakticky nemůžete sedět rovně...

Pár minut po šesté představení konečně začalo, orchestr spustil a na jevišti se objevili první herci. Děj Kouzelné flétny tu, myslím, není třeba rozebírat, kdo ho nezná, najde si ho snadno na internetu. Chtěla bych se věnovat hlavně němčině. Opera je opera, takže zpěvu bylo rozumět jen občasně, navíc pouze vybraná slova, děj jsem ale odhadla i bez titulků. Mluvenému slovu jsem rozuměla velmi dobře, bude to asi způsobené taky tím, že dialogy zněly jako průměrná hodina němčiny ve škole. Herci, pochopitelně většinově němčinu neovládali, dle mého názoru to ale představení pouze přidalo na zábavě. Jedná se o odlehčenější dílo a my jsme se s babičkou občas českému přízvuku a pomotaným členům zasmály. 

Pokud jde o titulky, to je kapitola sama pro sebe. Asi po pěti minutách mluveného slova jsem mluvený překlad vzdala, protože byl tak nepřesný, že jsem nevěřila svým uším. Anglické titulky byly o něco lepší, ale už jsem neměla zájem repliky poslouchat německy, poté česky a současně je číst anglicky. Pro člověka s němčinou třetího či čtvrtého ročníku jsou tedy podle mě titulky k mluvenému slovu jen bonus. Při zpěvu byly samozřejmě titulky nutností, ačkoliv jsem chytala úryvky, s úplným pochopením děje bych bez nich asi měla problém.

Celkově jsem z představení byla nadšená, kostýmy byly nádherné, herecké a pěvecké výkony skvělé a atmosféra Stavovského divadla vše krásně dokreslovala. Jestli máte tu možnost, vyrazte za kulturou, v dnešní době je to často opomíjeno, ale doopravdy to stále stojí za to. Možná si nevyberete zrovna Kouzelnou flétnu, výběr je totiž tak široký, že by si člověk za kulturou mohl vyjít každý měsíc. A pamatujte, leckteré divadelní vystoupení se může hodit k maturitě!

Sáblová V.

Něco málo stačí V. 

Ekologie

Fast fashion a slow fashion. Dva pojmy, které se poslední dobou točí v naší společnosti. Tak tedy 

5) RYCHLE, NEBO POMALU? 

Definice fast fashion zní následovně: obchodní model, který se zaměřuje na rychlou a levnou výrobu módního oblečení, aby rychle reagoval na nejnovější trendy z módních přehlídek.

Módním značkám jde v případě výroby fast fashion o kvantitu, většinou ne moc o kvalitu. Čím rychlejší bude naše výroba = tím více bude výrobků = tím více lidí si bude moct výrobek koupit. 

Když se na problém fast fashion podíváme zpoza rohu, uvidíme, že ve většině obchodů se neprodané oblečení odváží na skládky, kde se pouze hromadí a velmi znečišťuje životní prostředí. 

Úplně nepoužité oblečení se vyhodí jen proto, že v trendu již nejsou zelené topy s puntíky, ale modré topy s proužky. Přitom by se dalo ještě nějakou dobu nosit. 

Lidé, kteří toto oblečení vyrábí, většinou nemají pořádné pracovní podmínky ani plat. 

A co my s tím zmůžeme? Můžeme zkusit nenakupovat u těchto oděvních značek, ale najít si nějaké, které vyrábí oblečení s ohledem na životní prostředí a na lidi, kteří ho vyrábí. Hledání může být velice náročné.

A když to není v našich silách, zkusme se alespoň zamyslet nad tím, co doopravdy potřebujeme a co doopravdy unosíme. V případě, že bychom si koupili kousek, který nám po krátké době přestal sedět, dá se poslat dál. Přes Vinted, věnovat charitě nebo organizacím, které oblečení využijí, dát jej do second handu nebo příbuznému či kamarádovi, který kousek využije.

A na slow fashion se podíváme až příště! 

AN