Dvořan číslo 34!

Otázka senátu, poezie a trocha ekologie!

Omlouváme se za zpoždění, šéfredaktorka po Erasmu dopisuje 3 - 5 testů denně a zapomněla, že musí udělat Dvořana…

Budeme bez Senátu?

Politika

Když čtete titulek, patrně si říkáte, co je to za nesmysl. Horní komora Parlamentu přece v zákonodárné moci hraje velkou roli, figuruje jako moc stabilizační nejen při projednávání nových zákonů. Přesto politické strany SPD a Stačilo! slibují, že po svém zvolení do Poslanecké sněmovny nechají Senát zrušit. 

(Ne)potřebnost horní komory je hojně diskutovaným tématem naší společnosti již poměrně dlouho, ačkoliv podle ústavních právníků hraje nezastupitelnou roli. 

Momentálně v něm většinu drží členové vládní koalice a své pozice neztratí ani po příštích senátních volbách, tedy v roce 2026. Mohl by tedy hrát klíčovou roli v zabránění změnám, vzešlým z Parlamentu po volbách v letošním říjnu. 

Odpůrci Senátu nejen z řad SPD si od zrušení Senátu slibují hlavně šetření financí. Úspory by ovšem nebyly valné, tento rok Senátu připadlo necelých 720 milionů z celkových 2173 miliard Kč, se kterými počítá státní rozpočet.

SPD také prohlašuje Senát za “nelegitimní” kvůli mizivé účasti na senátních volbách. Ta je ovšem opravdu malá, dlouhodobě se účast drží pod 20 procenty. Proč tomu tak je, zůstává nezodpovězenou otázkou. 

Předseda SPD Tomio Okamura pro zpravodajství Novinky.cz uvedl: „Zemi velikosti České republiky stačí jednokomorový Parlament. I v tomto volebním období se ukázalo, že Senát není žádná pojistka demokracie, protože hlasuje stejně jako Sněmovna. Místo Senátu by podle nás mělo třetím kontrolním pilířem být celostátní referendum.“ 

Dle Okamury existují dvě možnosti, jak by mohlo dojít ke zrušení Senátu. První možností je, že by se Senát rozpustil sám. Druhou je právě již zmiňované referendum, které by s jeho zrušením muselo vyslovit souhlas. To naštěstí není pravděpodobné, i vyhlášení takového referenda by si SPD muselo nechat schválit horní komorou.

SPD je pro zrušení Senátu již bezmála 10 let. Donedávna to ovšem vypadalo, že je to nesplnitelný cíl. Nyní je pro zrušení Senátu také komunistické hnutí Stačilo!. Ve svém programu uvádí: „Zrušit Senát? Ať rozhodnou ti, kdo ho platí.“ O úspěchu hnutí se dá zatím jen polemizovat, přece jen v Senátu nemají oni ani komunisté jediného zákonodárce.

Nejistota v budoucnu

V současnosti 65 z 81 křesel zaujímají členové současné vládní koalice, kteří odmítají změnu Ústavy a zrušení Senátu. 

V roce 2026 proběhnou volby, při kterých se obmění třetina senátorů. Pokud by strany jako ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti v těchto volbách zcela propadly, mohly by přijít až o 25 křesel. I tak by si ale v horní komoře udržely jen tak tak většinu 40 senátorů, což by stále stačilo k zablokování ústavních změn. 

Další volby do Senátu přijdou v roce 2028, kdy se bude rozhodovat o dalších zhruba 20 mandátech, včetně toho, který drží předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Pokud by i tehdy vládní strany utrpěly výraznou porážku a přišly o všechna tato místa, jejich zastoupení by kleslo na 20 senátorů. V takovém případě by už většinu neměly, a teoreticky by tak mohlo dojít i na hlasování o zrušení Senátu. To by ale bylo možné jen tehdy, pokud by všechny nově uvolněné pozice obsadily strany, které se o zrušení horní komory skutečně snaží. To je ovšem nepravděpodobné, protože například výrazně populistické hnutí ANO nemá v plánu Senát zrušit.

Zrušení Senátu není jednoduché. Musela by se pro něj vyslovit tzv. ústavní většina ve Sněmovně i v Senátu. Tu zastává 120 poslanců a tři pětiny zúčastněných senátorů. V případě ústavních změn nemá Sněmovna kompetence k přehlasování Senátu. 

I tak ale o Senát můžeme přijít. 

Eliška Hamrová

Táboráková samota

Poezie

Lidé spolu sedí tam

V kruhu okolo ohně

Mé srdce zeje prázdnotou

Samota je ve mně

Dřevo v ohni rozpadá se

Praská, popelí se, mizí

Mé srdce sice zůstává

Však pocity jsou mu cizí

Line se píseň táborová

Pryč ven z lidských plic

Z mých však ozývá se pouze

Ach, necítím nic

Šíří se teplo v lidských srdcích

Tam pod hvězdnou oblohou

Chtěla bych jít ven za nimi

Mé stíny mě však přemohou

Struny kytar a zpěv hlasů

Plynou vzduchem jako smích

Ve mně ale zůstává jen

Spleť strun dlouho nehraných

Mikroplasty v nás 

Ekologie

Když se řekne mikroplast, co si představíte? Rozdrcenou pet lahev, kousky plastu v oceánu nebo něco úplně jiného? 

Mikroplasty vznikají, když se větší kus plastu rozpadne. Může jít o plastovou láhev, tašku či zkrátka větší výrobek z tohoto materiálu. Obecně jsou jako mikroplasty brané částečky menší než 5 mm. 

Dělí se na primární, tedy ty které se do přírody dostanou přímo jako kousek plastu, a sekundární, tedy ty které vznikly rozpadem větších kusů. Rozpad je možný díky přírodním vlivům jako například působením tepla, větru nebo vody. 

Existují tři hlavní zdroje primárních mikroplastů. Praní syntetického oblečení, oděr pneumatik z aut a užívání mikroplastů v kosmetice. 

Syntetické oblečení je vyrobeno z materiálů, které jsou uměle vyrobené. Například polyester, nylon či elastan. Při častém praní se uvolňuje obrovské množství mikrovláken, které se dostane do vodního koloběhu - část zachytí čističky, ovšem může doputovat až do oceánů. A z oceánů k různým živočichům. Ti tyto části mohou strávit v domnění, že je to potrava, a jejich tělo přestane fungovat, jak má. 

Není ohrožen pouze oceán, drobné částečky se vznáší i ve vzduchu nebo se dostávají do půdy. 

Sekundární mikroplasty tvoří větší část plastu v oceánech. Existuje již tzv. tichomořský plastový kontinent. Shromažďuje se zde hlavně nám již známý plastový materiál. Dostává se sem hlavně z pobřežních nelegálních skládek. Velikost tohoto “kontinentu” je stejně velká jako rozloha Německa, Francie a Španělska dohromady. 

V několika posledních letech se ukázalo, že se mikroplasty mohou dostat i do lidského těla. Do jater, ledvin nebo plic. 

Teď se na to všechno možná díváte s hrůzou v očích a pocitem děsu, ale nebojte. Jsou tu i dobré zprávy. 

• Tomáš Čermák a Anna Podmonická sestavili funkční čističku vod, dostali cenu Earth Prize za udržitelnost životního prostředí. 

• Pokud chceme pomoci i my, pro začátek můžeme zkusit vyměnit v kuchyni plastová prkénka za dřevěná a nebudou se nám do potravy dostávat zbytečné mikroplasty.

• Loni se při akci Reuse dny podařilo zachránit až 560 tun věcí. 

A pokud by někoho tématika mikroplastů zajímala více, přikládám odkaz na video. 

https://www.youtube.com/watch?v=mcm4nO6sVR8&t=106s

AN