- Časopis Dvořan
- Posts
- Dvořan číslo 32!
Dvořan číslo 32!
Dnes na vás čeká závěrečné zhodnocení Erasmu v Německu a báseň Dcera!
Jeďte, dokud můžete, stojí to za to!
Erasmus, cestování, Německo
Ačkoliv si to nerada přiznávám, můj Erasmus v Německu se blíží ke konci, poslední víkend, posledních pár dní, posledních pár vyučovacích hodin a v pátek domů. Je to trochu smutné, že už je pobyt za mnou, na druhou stranu jsem si splnila dlouholetý sen, vypilovala jsem si němčinu, našla jsem si nové přátele, vyzkoušela jsem si bydlení bez rodičů a... naučila jsem se hrát badminton. Za mě úspěch :D
To, co se tu ale dneska snažím říct, je, že Erasmus se za poslední dva roky neuvěřitelně rozšířil a naše škola dává svým studentům obrovské možnosti. Spoustě z nás, především mladším ročníkům se v průběhu studia naskytne možnost zahraničního pobytu, ať už individuálního nebo skupinového. A já, jako člověk, který oba typy pobytů zažil, nemůžu Erasmus než doporučit. Již podruhé jsem se dostala do Německa, do německé rodiny, nejprve na týden, teď na tři měsíce a dalo mi to neuvěřitelně moc.
V Erasmu nejde jen o to vzdělávání a o to, aby se každý vrátil jako jazykový génius. Je to o tom všechno si vyzkoušet. Já si například fakt hodně zakládám na dobrých známkách, pečlivě se připravuju do školy, snažím se mít co nejlepší zápisky a hodně se učím. Teď jsem ale dostala možnost zkusit něco jiného. Ne, že bych na školu kašlala, učila jsem se českou látku a opakovala jsem si slovíčka z německých hodin, ale především v hodinách angličtiny si většinou povídám se spolusedícím, anglicky přece jen docela umím, tak jsem uznala, že německá konverzace pro mě bude užitečnější. Na testy jsem se tu vůbec neučila, na známku 5- z angličtiny jsem reagovala záchvatem smíchu a o testu z dějepisu jsem vůbec nevěděla. A poprvé v životě mi tohle vůbec nevadilo.
To hlavní jsou ale přátelé, které si tu najdete, ať už jde o Ukrajince Volodymyra a konverzace, ve kterých si navzájem opravujeme němčinu, Moldavana Filipa, se kterým vtipkuji o slovanské kultuře nebo přímo Němce. Ayleen, se kterou se snažíme na tělocviku hrát badminton, aniž bychom disponovaly jakýmkoliv talentem na sport, Emmu, která je génius na přírodní vědy a zachraňuje mě v biologii, nebo Alinu, která mě zasvětila do místních drbů. To, co si totiž budu pamatovat, bude skupinová práce, kdy se mě spolužáci snažili zkoušet z co nejdivnějších německých slov, a ne známka z angličtiny. A budou to zážitky na celý život.
Je jasné, že ze začátku jsem měla strach, ale není proč, fakt se není čeho bát. Věřte mi, a jestli se vám ta možnost naskytne, vyrazte do ciziny, přihlaste se na ten zahraniční pobyt a projděte si tou zkušeností. Nemusíte být jazykový génius, není to jenom o tom.
A fakt to stojí za to.
Sáblová V.
Dcera
Matička milá zapomněla snad,
že v srdci nosí dva.
Kromě syna má i dceru,
ta v samotě se skryla.
Samota ji bez matky sžírá.
otec se dávno v hrob položil.
Chtěla by zažít mateřskou lásku,
však do ní ji nikdo nevložil.
Z nákupu se vrací matka,
v rukách pouze jeden květ.
Kdopak od ní kvítek přejme?
Přec syn tvoříc její svět.
Sedí matka na posteli,
syn leží jí na klíně.
Z kouta se pak dcera zeptá:
jsem já, či ty na vině?
Spí matička, klidně spí,
myslí jen na jediné,
že synáček se dobře má,
na dceru nevzpomene.
A tak žije dcera dál
se stejnou matkou, bez matky,
jen rodině se víc vzdaluje
a sama sobě taky.
Recept
Cookies, tedy osvědčené sušenky, kterými nikdy nezklamete – hezky v americkém stylu. Jednoznačně must-have na každý piknik, návštěvu a oslavu. A jejich pečení je úžasná příležitost na to se odreagovat (Pokud teda nemáte nějaké emoční poruchy, že ano.).
(cca 2 plechy, 30 minut)
Ingredience:
1 hrnek polohrubé mouky
½ hrnku (100 g) hladké (špaldové) mouky
1 lžička kypřicího prášku
špetka soli
(Mouky můžeme nahradit za jiné druhy – např. za bezlepkové nebo celozrnné. Důležité je, aby to bylo v poměru 2:1 hrubší a hladší.)
½ hrnku (100 g) másla (pokojové teploty)
cca ½ hrnku třtinového cukru
2 lžíce vanilkového cukru
1 vajíčko
cca 1 lžíce mléka
1 hrnek (200 g) čokolády na vaření (ideálně hořká, nasekaná)
Postup:
Troubu předehřejeme na 180 °C a připravíme si plechy s pečícím papírem.
Smícháme všechny sypké suroviny v jedné míse/nádobě.
Ve druhé míse utřeme máslo s cukrem, přidáme vajíčko a mléko a sypké suroviny.
Utvoříme těsto. Přidáme do něj nasekanou čokoládu.
Z těsta si uděláme "hroudy", malinko je stlačíme (ale ne moc; je možné, že se ještě "roztečou"). Zkrátka by měly být velké jako standardní sušenky.
Pečeme do zlatova něco přes 10 minut – to musíte odhadnout; záleží na velikosti sušenek a výkonu trouby.
Když je vytáhneme z trouby, vyskládáme je rychle na nějakou mřížku, abychom předešli zapaření. Můžete je vytáhnout, i když se budou zvenku tvářit ještě malinko nedopečeně; pravděpodobně ještě dojdou. Po vychladnutí by měly být křupavé zvenku a vláčné zevnitř.
Máte hotovo, nechte si chutnat! Jo a užijte si úklid. Je to bolest.
Tereza Lafková
