Dvořan číslo 27!

Dnes tu na vás čeká další číslo Něco málo stačí, článek o vesmírném programu Artemis II., vzpomínka na autora Johna Flanagana a báseň Dopis měnící se postupem času!

Něco málo stačí XIX. 

ekologie

Na začátek bych chtěla moc poděkovat jedné své kamarádce za tipy a pomoc při psaní tohoto článku. Moc díky. Tak tedy - oblečení z druhé ruky. 

19) SEKÁČE

Dnes tu máme tipy na sekáče neboli second-handy. Second-hand je obchod, kde se prodává již nošené oblečení, boty či již přečtené knihy a použité věci za nižší ceny. Dají se v nich najít top kousky, které by v běžných obchodech stály třeba třikrát tolik. 

Malé černé 

• dámské i pánské oblečení 

• Praha Holešovice 

Cesta domů 

• obchod s českými výrobky, ale i second-hand 

• organizace poskytuje též domácí hospicovou péči 

• Praha Holešovice 

Genesis 

• široký výběr, od slavnostního po sportovní oblečení 

• několik poboček v Praze 

Sue Ryder 

• dobročinné obchody → můžete darovat i kupovat 

• organizace poskytuje též péči pro seniory 

• Praha 6 

Nyní obchody hlavně s vintage kousky…

1981 

• vintage kousky 

• kavárna 

• Praha 2 

Textile house 

• klasické i vintage specializované obchody 

• několik poboček po Praze 

Kuzmarkt 

• jeden z Prague vintage shop 

• Praha Holešovice 

Vintage no introductions 

• pobočka v Brně 

• vintage kousky 

• v Praze → Vintage room 31 

Young dust 

• vintage i klasické oblečení 

• Praha - Staré město 

Almo 

• vintage 

• Praha - Malá strana 

                                                                                                                                 AN 

Artemis ll - návrat lidí k Měsíci po 50 letech

Co vůbec je Artemis program

Program Artemis je moderní iniciativa agentury NASA, jejímž cílem je návrat lidí na Měsíc. Navazuje na program Apollo, díky kterému lidé poprvé přistáli na Měsíci v roce 1969. Tento program byl oficiálně zahájen v roce 2017, aby posunul vědecké výzkumy ohledně vesmíru. První mise letu Artemis l odstartovala už v roce 2022, proběhla bez posádky a měla sloužit jako testovací let pro další misi.

Mise Artemis ll

Artemis ll byla druhá mise programu Artemis. Šlo zároveň o první pilotovaný let tohoto programu a druhý let rakety Space Launch system s kosmickou lodí Orion. Start proběhl  1. dubna 2026 z Kennedy Space Center a přistání proběhlo 11. dubna 2026 do Tichého oceánu. Cílem této devítidenní mise byl oblet Měsíce a návrat zpět na Zemi. 

Posádku tvořili čtyři astronauti: Reid Wiseman (velitel), Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen.

Zajímavosti o misi

• Kosmická loď s posádkou urazila celkem 1 117 661 km.

• Startovní hmotnost celé lodi včetně paliva činila 32 650 kg, z toho obytný modul, který přistál na Zemi, vážil pouhých 9 350 kg.

• Když loď obletí zadní stranu Měsíce, nastane tzv. „komunikační výpadek“, který trvá asi 40 minut.

• Při vstupu zpět do zemské atmosféry se loď zahřívá na přibližně 2 700 °C.

• Loď Orion může při cestě k Měsíci dosáhnout rychlosti kolem 40 000 km/h.

• Let dosáhl největší vzdálenosti od Země, jaké kdy člověk dosáhl, a to 406 770 km.

Budoucnost

Do budoucna je naplánovaná na rok 2028 Mise Artemis III, která má za cíl skutečné přistání astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis. Tento program bude dále pokračovat dalšími misemi, jejichž cílem je postupně vrátit člověka na Měsíc a zajistit tam dlouhodobou lidskou přítomnost. 

Klíčovou roli v tomto plánu má hrát mise Artemis V, která by mohla znamenat začátek budování stálé měsíční základny. 

Tyto plány jsou však zatím stále ve fázi vývoje, a proto je můžeme brát především jako směr budoucího kosmického výzkumu. Zatím tak můžeme zůstat na Zemi, sledovat, jak se tyto cíle postupně naplňují, a doufat, že se jednou na Měsíc podíváme i my.:)

  Natálie Belyušová

Dopis měnící se postupem času

Chtěla jsem se vrátit zpátky,
chtěla jsem se vrátit tam,
kde bylo jaro, ale i léto a vlastně vše, co člověk potřeboval.
Kde rostly nejprve šeříky a potom kvetly lípy
a voněly a tu vůni člověk nedokázal dostat z hlavy ani po tak dlouhé době.
A mezitím, co se moje myšlenky skvěle baví,
obzvlášť když spím a tvoří sny,
které bývaly skutečností,
přemýšlím, jestli tím vším neubližuji jen sobě.

Ostatní jsou přece v "pohodě"
s neustálým úsměvem na tváři
a předhánějí se o to, kdo má zajímavější život, práci,
o to, kdo má více úspěchů,
přitom se jenom přetváří,
jelikož nemají, v kom by našli útěchu - PRO SEBE !

Prodírám se hromadou rozepsaných dopisů,
jež nebyly odeslány a nejspíš ani nebudou.
Vlastně to nejspíš dopisy nebyly, ty se píší jinak…

Listuji v knihách, jež čekají na přečtení, i v knihách,
jež znám téměř nazpaměť.
Ty známé jsem však dlouho nečetla
a již mi připadají cizí.
Zaprášené romány, pohádky a francouzská poezie,
ke každé se vážou vzpomínky, které však pomalu mizí.
Odejdou někam pryč,
kde je nikdo nenajde,
kde je ani nikdo nehledá.
Odejdou tam, kde někdo jiný úspěch sklízí - ČAS.

Čas, který se nám směje a trápí nás.
Ten čas, který "neléčí, když nechce", 
a to bohužel ani lehce,
teď, když je to nejvíce potřeba...

Jedna z těch knih, kterými jsem listovala, byla také plná vzpomínek,
ale schovala se tak dobře, že ji ten zloděj čas zatím nenašel.
Byla však stará a v její duši už neplanul ohromný oheň poezie,
nýbrž jen slabounký plamínek několika veršů říkajících;
Je rêve d'un été sans infini...

Jako malá jsem s fascinací sledovala,
jak se od sebe lidé pomalu vzdalovali,
když se loučili, až si nakonec zmizeli z dohledu.
A dělám to vlastně do dneška,
jen bez té dětské fascinace,
ale spíš s lítostí,
že se ztratím i já z něčího pohledu...

Pohled ovšem není vším,
co naplňuje naše sny,
člověk si až po ztrátě toho pohledu uvědomí,
jak je nešťastný.
A musí zabránit tomu, aby zapomněl...

Otevírám zaprášenou knihu,
je to zrovna jedna z těch několikrát přečtených a mně stále blízkých.
Vzpomínám na tu jednu větu, která tam stála
a kterou jen několik lidí z mála dokázalo pochopit. 
~ On ne voit bien qu'avec le cœur. L'essentiel est invisible pour les yeux...

  ℬ♡

John Flanagan: vzpomínka na legendárního autora fantasy

fantasy, vzpomínka, Hraničářův učeň

Přesně před týdnem byla veřejně oznámena smrt australského autora a legendy dětského fantasy, Johna Flanagana. Ačkoliv jsou jeho knihy poměrně známé, toto jméno pravděpodobně většině z nás nic neříká. Vzhledem k tomu, že se však jednalo o mého nejoblíbenějšího autora, jehož díla mě dovedla ke čtení, rozhodla jsem se mu alespoň věnovat článek.

Začneme zlehka, kdo to vlastně byl ten Flanagan? Celým jménem John Anthony Flanagan byl australským spisovatelem a soustředil se především na žánr fantasy pro mladistvé publikum. Narodil se v roce 1944 a zemřel 7. února letošního roku, oficiální oznámení však bylo vydáno až o dva měsíce později. Psaní se věnoval odjakživa, začínal jako reklamní autor pro mezinárodní agentury, pokračoval psaním televizních scénářů, až se stal profesionálním autorem. Většinu života prožil se svou ženou Leonie a měl tři děti, Michaela, Kitty a Penny. Právě Michaelovi vděčíme za celkem 20 knih ze série Hraničářův učeň.

Velmi stručně se Hraničářův učeň odehrává převážně v království Araluen, inspirovaném středověkou Anglií, a věnuje se zpočátku mladému Willovi. Will je sirotek žijící na hradě Redmont v sirotčinci tamního barona a brzy ho s přáteli čeká volba budoucího povolání, aby se mohli stát učni. Flanaganův syn Michael byl v dětství malého vzrůstu, kamarádi se mu za to smáli, a přesně proto je i Will v Hraničářově učni poměrně malý a drobný. I přes toto všechno se Will touží stát rytířem, je však zesměšňován a odmítnut. Za svého učně si ho ale vybere Halt, tajemný hraničář, jehož úkolem je chránit království netradičním způsobem a v utajení. Prvních pár knih se pak věnuje Willovu výcviku - střelbě z luku, umění nebýt viděn a přežití v přírodě. Dále pak dobrodružným misím, válce a příhodám, které ho na cestě hraničáře potkávají. Původně mělo jít pouze o povídky, kterými chtěl Flanagan povzbudit svého syna, ukázat mu, že výška a svaly nejsou jedinou kvalitou člověka, postupně se však rozhodl vydat své dílo jako knihu.

Rozvaliny Gorlanu, první díl série o hraničářích, se setkaly s nečekaným úspěchem, autor tedy začal příběh rozvíjet a během 30 let napsal osmnáct knih základní série a dvě knihy podsérie s názvem První roky, která se věnuje příběhu před oficiální první knihou. Aby to čtenářům nebylo málo, postupem času vyšla od autora také série Bratrstvo, která se věnuje mladíkovi jménem Hal Mikkelson a odehrává se ve Skandii, království inspirovaném středověkou Skandinávií. Bratrstvo i Hraničářův učeň se odehrávají v jednom fantasy světě, ve stejnou dobu a mají dokonce podobně staré hrdiny, díky čemuž dochází k samovolnému propojování příběhů a čtenář pár bitev zažije rovnou ze dvou pohledů.

Abych své krátké povídání zakončila, autorova tvorba je vhodná pro mladé čtenáře ve věku okolo 10 let, horní hranici ale nastavit nejde, ke knihám se stále ráda vracím i ve svých osmnácti a nadšeně jsem si četla každou novou knihu, kterou autor vydal. Série Hraničářův učeň je pro mě doopravdy speciální, dostala mě ke čtení, první knihu jsem četla ve třech jazycích, celkem asi osmkrát, a příběh mě nikdy neomrzel. Již mnoho let je chystaný celovečerní film podle první knihy série, já osobně ale asi budu šťastnější, když příběh zůstane vepsaný v knihách. Autorovo úmrtí sice vzhledem k jeho věku nebylo nečekané, i tak mě však silně zasáhlo a vím, že čtení o mladém Willovi už nikdy nebude jako dřív. 

Sáblová V.