Dvořan číslo 23!

Dnes nás čeká další díl něco málo stačí, tentokrát už XVI. Dále báseň zdání klame a nakonec článek Karavan si (s) Jednou bitvou za druhou dojel(y) pro film roku.

Něco málo stačí XVI. 

ekologie

Máte rádi hudbu, lidi a pořádnou dávku energie? Navštěvujete rádi hudební či kulturně zaměřené festivaly? Tady je několik více i méně známých festivalů, které se snaží dbát na životní prostředí. 

16) BAVIT SE jde i ekologicky! 

United Islands of Prague

• od 30. dubna do 2. května 2026 na pražských ostrovech

• hudební festival 

• dbají na zelené energie

• veganské občerstvení

• bezobalovost (vratné kelímky)

• pracují s dešťovou vodou a využívají kompostovatelné toalety

Rock for people 

• od 10. do 14. června 2026, Hradec Králové 

• stage poháněná vodíkem

• solar stage a úsporné osvětlení

• gastro zóna s rozšířenou nabídkou bezmasých jídel i dodavateli z regionu

Let it Roll 

• 30. 7. – 1. 8. 2026

• drum, bass music 

• Rollin’ Green

• třídí i hliník, bioodpad a gastroodpad

• používají bio rozložitelné nádobí z palmových listů

• příbory jsou vyrobené z obnovitelných materiálů a po použití kompostovatelné

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/kalendar-2023-udrzitelne-kulturni-akce-festivaly-a

AN

Zdání klame

Ahojkyy všem, mým drahým spolužákům, profesorům, rodičům a všem, komu má tvorba přináší radost, moc ráda jsem zde opět s vámi. Už nějakou dobu jsem nevydávala žádné články a to z jednoho prostého důvodu. Vlastně, bylo jich více - učení, prokrastinace, osobní život a hlavně chvíle, kdy slova nedokáží popsat myšlenky. Pocity, které v sobě máme, avšak žádná slova je nedokáží vystihnout tak, jak to dokáže jen naše srdce.

Od září tohoto školního roku jsem začala pracovat na své nové básni. Je to mé druhé dokončené dílo, které je slokově ještě početnější než má první báseň ‘Růžový život’, kterou jsem zde již vydávala.

Pojmenovala jsem ji ‘Zdání klame’, protože se mi moc líbil motiv na toto téma. Obsahem básně je, jak se může lišit to, co vidíme na denním světě a co člověk skrývá v hloubi své duše a jak se doopravdy cítí. Opět je to báseň o mně, kde jsem použila své zkušenosti a pohled na svět empatha s velice jemným a křehkým srdcem, kvůli kterému jsem si vždy připadala, že do dnešní společnosti nepatřím a nikdy nebudu, protože jsem moc jiná a slabá na tento svět.

Má tvorba je poněkud abstraktní a některé verše lze pojmout více aspekty, což vám může pomoci nalézt sami sebe v mých slokách, díky kterým se mohu vyjádřit tak, jak se doopravdy cítím či jsem se alespoň cítila.

Tak se prosím opět pohodlně usaďte, třeba si uvařte horkou čokoládu a dejte nějakou mňamku, protože život je vždy lepší sladký (a též to pomáhá na těžší emoce, které má slova mohou vyvolat). <3

Poslední vzkaz autorky- báseň je nejlepší číst pomalu a procítěně - začátek má pomalejší rozjezd, vžít se do mých slov a nalézt část sebe, či uzdravit ta malá děťátka uvnitř nás, kterými jsme jednou byli a která si zasloužila více, než jim tento svět mohl nabídnout.

Zdání klame

Sluníčko, oslovení jenž nyní je mé,
však nikdy mi nepatřilo. 
Tichá jsem vždy byla dříve,
než se všechno proměnilo.

Vzpomínky mé mají tíhu svou,
mou minulost tají.
Však smutek mám již za sebou 
a jsem tím, kým jsem a koho všichni znají.

Jsem empat a tím jsem vždy též byla.
V mé přítomnosti nejednou jsem okolí své rozzářila.
Zavrhována jsem byla za lásku svou,
‘přecitlivělá’ a ‘slabá’ se svou mírnou povahou.

Avšak nyní minulost minulostí je
a život běží dále.
Chci lásku, které neměla jsem dosti
a býti sama sebou i nadále.

Jemný úsměv mám na tváři stále 
a vlasy zlaté mi na Slunci září. 
Právě proto podobám se přezdívce své,
sluníčko, kterému zář nedochází.

Avšak nikdo není dokonalý
a ti, co předstírají, že jsou,
že odolávají chybám lidským,
se jen schovávají za maskou svou.

Dokonalá nejsem ani já a daleko od toho mám. 
Však v minulosti snažila jsem se tak moc, 
den co den se tázala, zda můj život nějaký smysl má. 
A proč pláčem ztrácela jsem sebe noc co noc.

Lidé mě však neznají a neví, kdo já jsem.
A mé ticho hlasité si zaměňují se souhlasem.
Úsměv můj za faleš mají, smích jen pouhý odraz též.
‘Všichni druhé lépe znají, víc než odraz v zrcadlech.’

“Tak proč se stále usmíváš 
a nejsi sama sebou.
‘Hodná holka’ jsi přes bolest,
kterou nosíš s sebou.”

“Chápavá jsi k lidem i co pohled chladný mají,
též i tvář bez lásky bledou.
Umíráš tím uvnitř ty, oč oni se nezajmají,
když útěchou jsi jen a vadou.”

On se mě však nikdo neptá,
to vše jsou jen pouhé hlasy v hlavě mé.
A jak můžu být všude špatná,
když sama já svůj největší jsem nepřítel?

Odpovídám ale přeci, vždyť i já chci být vyslyšena.
Jak můžu změnit věci, když jsou má slova zamlčena.
A stejně jako v Malém princi hledám svého beránka.
A tak promlouvám zde v naději, která hoří jak červánka.

“Prosím, vysvětli mi slova tvá,
co pod nimi si představit.
Myslíš tím snad, že se skrývám,
či že jsem, kým nemám být?”

“Nikdy nejsem tím, kým nejsem,
a nikdy nejsem pouhý klam.
Možná ale nejsem jen ta hodná,
má osobnost má více stran.”

Psychopat či empatie,
vždy jen pouhý protiklad.
Sociaopath, apatie,
vyber si, čím máš se stát.

Dobro nebo zlo, vyber si svou stranu,
ať nežiješ v zapomnění a jednom velkém klamu.
Pochopení jen a závist..proč si vlastně vybrat mám?
Milování za nenávist, jak mám poznat, kdo jsem já?

Nikdo mě však nezná tak, jak znám sebe samu.
A každý, kdo říká, že mě zná, zná jen pouhou stranu.
Tak to máme každý z nás, známe, jen co poznáme.
Někdy sebe v hloubi duše kvůli druhým skrýváme.

Život však není jen černo-bílý
a my nejsme pouhý dým.
A co když  jsou to právě barvy ty,
co ho dělají tak nádherným.

Každý z nás je jiný a každý jinou barvu máme.
Tak proč se snažit nebýt, kým jsme, když se sami málo známe.
Můžeme být to či ono, co si přeje každý z nás.
Důležité je však jedno, najít se a mít se rád.

Najít sebe sami a být těmi, kým v hloubi duše jsme.
To malé děťátko, které v sobě všichni máme,
naše malé dětské sny, kde radosti jsou celé pláně,
a kterému jednou dáme, co zaslouží si dnes, a tím je celý širý.

Andrejka <3

Karavan si (s) Jednou bitvou za druhou dojel(y) pro film roku

kultura, film, ocenění

V sobotu 14. 3. se předávaly České lvy a v noci 16.3. zase Oscary, pojďme si to všechno shrnout

Český lev

Po letech strávených v Rudolfinu se lev přestěhoval do Kongresového centra, které je o něco prostornější. Celým večerem nás provedla Bianca Cristovao, která přišla i s pár povedenými vtípky. Akce rychle ubíhala s předáváním cen se nikdo nepáral, a tak by se dal celý večer označit jako celkem povedený… ale bez chybek to úplně nebylo.

Žádný snímek vyloženě nedominoval a ocenění si jich rozdělilo víc mezi sebe. Filmem roku byl zvolen Karavan, ten přidal ještě sošku za herečku ve vedlejší roli.

Franz si odnesl lvy čtyři, a to pro nejlepšího herce, scénografii, kostýmy a masky, navíc byl již předtím oceněn za nejlepší plakát.

Katarína Gramotová získala lva za režii za svůj debut Nahoře nebe, v dolině já.

Sbormistr proměnil nominace za hudbu a zvuk, a šestnáctileté Kateřině Falbrové přinesl ocenění za nejlepší herečku, stala se tak nejmladší herečkou, která v této kategorii uspěla. Tento snímek byl doprovázen i kontroverzemi, vypráví totiž příběh dvou sester, které se stanou oběťmi sbormistra/predátora, film se soustředí hlavně na mladší sestru v podání již zmiňované Kateřiny Falbrové, scénář by měl být pouze inspirován kauzami zneužívání sboristek. Nejznámější kauza u nás se týkala sboru Bambini di Praga a jedna oběť se bohužel ve Sbormistrovi našla, náhoda? Kdo ví. Tato kauza bohužel jinak citlivě natočenému filmu moc neprospěla.

Letní škola 2001, první český viet-film byl oceněn v kategorii nejlepší scénář a herec ve vedlejší roli. Druhého zmiňovaného lva si odnesl Dũng Nguyễn, je to u nás první ocenění pro herce vietnamského původu.

Úspěch sklidil i dokument Raději zešílet v divočině, jenž kromě sošky za dokument obdržel i tu za nejlepší kameru a střih.

V seriálové sekci se nejvíce dařilo Studně (nejlepší minisérie, herec i herečka v hlavní roli) a Králi Šumavy – Agent chodec (herec a herečka ve vedlejší roli).

Nejlepším animákem byly zvoleny Pohádky po babičce. Ocenění za nejlepší krátký i studentský film si odnesl snímek Pes a vlk. Cenu fanoušků získalo Na plech.

Cena za mimořádný přínos české kinematografii byla přidělena Heleně Bezděk Fraňkové, díky které tady teď, jednoduše řečeno, natáčí i třeba Scorsese s DiCapriem.

Oscaři

Předávání prestižního ocenění Academy Awards se po roce opět konalo v Dolby Theatre, celý večer byl opět odmoderován komikem Conanem O’Brianem, který neurazil a pronesl i některé povedené vtípky, utahoval si ze Chalameta a jeho lásky k baletu i z DiCapria, jakožto chodícího memu. V sekci Im memoriam padla i zmínka našeho kostyméra ověnčeného Oscarem za jeho práci k filmu Amadeus (1984), Theodora Pištěka. Co se ještě týče sekce věnované zesnulým, tak byla trochu s podivem opomenuta i nejvýraznější žena francouzského filmu Brigitte Bardot (Pohrdání), nejvíc se zde logicky vzpomínalo na Diane Keaton (Annie Hall), režiséra Roba Reinera (Když Harry potkal Sally) a Roberta Redforda (Podraz). Ráda bych řekla, že večer odsýpal, ale vzhledem k tomu, že vždy po dvou udělených kategoriích následovala třeba pěti minutová reklama, tak bych dost kecala. I tak to byla fajn akce.

Jdeme se podívat na oceněné

Hříšníci (16 nominací)

Hříšníci jsou upíří směs všech možných žánrů od hororu, přes drama až po westernovskou komedii. Je plný černošské kultury a bluesu, hudba zde byla opravdu výrazný element, na kterém film také z časti stál, a není divu, že si Ludwig Goranson, učeň samotného Hanse Zimmera, došel již pro třetího Oscara v posledních sedmi letech. Film stál také na úžasném vizuálu, proto si odnesl i ocenění za kameru (to získala poprvé v historii žena). Díky odvážné hře se žánry byl oceněn i původní scénář. Michael B. Jordan zase dokázal, že nemá jen charisma, ale i talent a byl zvolen nejlepším hercem v hlavní roli (ve filmu hrál dokonce dvojroli). Není to určitě pro každého, je to film o upírech, tak si sami zodpovězte, jestli vás tento motiv někdy bavil. A ne není to jako Twilight, tohle je spíš dospělácká verze.

Jedna bitva za druhou (13 nominací)

Paul Thomas Anderson se konečně dočkal Oscara! A to rovnou tří: za nejlepší film, adaptovaný scénář a režii. Opět mix mnoha žánrů tentokrát převládala akční komedie až revolucionářská satira a dost to tu tahá zhulený a vymaštěný otec v podání Leonarda DiCapria, který se zoufale snaží zachránit svou šestnáctiletou dceru, skvěle mu tu sekunduje Benicio del Toro. Sean Penn obdržel již svého třetího Oscara, tentokrát za vedlejší roli, a zaslouženě, protože ta jeho postava… byla fakt slizká, což byl zřejmě účel. Jedna bitva za druhou získala také Oscara za nejlepší střih a casting, tato kategorie se tento rok předával historicky poprvé. Mínusem filmu je hlavně délka, určitě by se to dalo o těch dvacet minut někde osekat, jinak ale hezký zážitek.

Citová hodnota (9 nominací)

Severský doják od Joachima Triera byl oceněn pouze v kategorii nejlepší zahraniční film. Pojednává o dvou sestrách jejichž otec je známý filmový režisér a v dětství se jim nevěnoval tolik, kolik potřebovaly, nyní přijíždí jedné z nich nabídnout roli v jeho novém filmu. Filmaři mají v oblibě točit filmy o filmovém průmyslu, tentokrát to však ale není o opěvování umění, ale o rodičovství a absenci otce. Padnou zde i dva dosti černohumorné vtípky. Jinak to není úplně film pro každého tím, že to není akčňák ale opravdu poctivé rodinné drama.

Velký Marty (9 nominací)

Tohle je skvělý film plný nespočtu zvratů, který tu táhne Chalamet s jeho postavou arogantního floutka, který je schopný pro úspěch udělat cokoliv, zároveň si nemůžete pomoct a pořád mu tak trochu fandíte. Dominuje tu kouzelný vizuál a chytlavá hudba, každý si tu najde svůj moment, vlastně i jen úvodní titulky jsou dost silný zážitek. Celý film by se dal vlastně popsat jako velmi intenzivní, pořád se něco děje a uteče to jako voda. Chalamet měl k Oscarovi určitě blízko, škoda no… není jisté, zda si to opravdu pokazil svými prohlášeními o tanci a baletu, ale toho blbečka hrál fakt pěkně… nabízí se tu otázka, jak moc vlastně hrál?

Hamnet (8 nominací)

Jak už název napovídá, máme tu příběh o Shakespearovi a o vzniku hry Hamlet. Jako u Citové hodnoty je tu pozornost upřena na rodičovství a opět je to doják, který se trochu hůř doporučuje. Hlavní role tu ztvárnili Paul Mescal (Shakespeare) a Jessie Buckley (Agnes, manželka). A právě Jessie Buckley tu podala životní výkon, pro Oscara si šla naprosto suverénně. Akademiky i diváky uhranula svým drsným hlasem i specifickým úsměvem. Vše pak podtrhuje závěrečná scéna, kdy vrcholu dosáhne i hudba Maxe Richtera a málokteré divákovo oko zůstane suché.

F1 (4 nominace)

Proměnila jen nominaci za zvuk, víc se toho asi ani čekat nemohlo. To však neznamená, že to není dobrý film, naopak. Režisér celkem vědomě vytvořil film, jenž se nesnaží být nijak realistický, může působit i naivně. Předkládá nám zde příběh veterána v podání šedesátiletého Brada Pitta, který si nakráčí do Formule 1 a začne se mu dařit, do toho je v týmu, kterému se dlouhodobě nedaří a musí strpět mladého frajera, který ho vnímá jako starouše. Když si půjdete film fakt jen užít, je to super zážitek, který je samozřejmě nejlpší na velkém plátně.

Kpop Demon Hunters (2 nominace)

Hrdinské dívčí trio si došlo pro plešouna za nejlepší animovaný film i píseň. U animáku to jisté nebylo, pořád proti nim stála veleúspěšná Zootropolis 2. U písně (Golden) by bylo překvapení, kdyby nevyhrály. Vždyť ta píseň pobláznila tolik lidí a na Spotify má přes 1,5 miliardy poslechů. Rovnou říkám, že nejsem fanynka K-popu a rozhodně to není podmínkou ke zhlédnutí tohoto filmu. Je to prostě příběh tří hrdinek zachraňujících pomocí hudby svět, a pokud se chcete odreagovat, je to skvělá volba, tím však nechci říct, že film nemá i hlubší myšlenku.

Horor Hodina zmizení proměnil svou jedinou nominaci v kategorii nejlepší herečky ve vedlejší roli, sošku si odnesla Amy Madigan.

Oscara za nejlepší krátký animovaný film získali tvůrci snímku The Girl Who Cried Pearls. Nejlepším krátkým hraným filmem se nestal jen jeden film, v této kategorii se udála velmi raritní situace, sošky si totiž odnesly hned dva filmy, a to Dvě osoby vyměňující si sliny a Zpěváci.

Frankenstein Guillerma del Tora z netflixovské produkce si došel pro ocenění za nejlepší kostýmy, masky, výpravu.

Avatar: Oheň a popel proměnil nominaci za vizuální efekty.

Nejlepší krátký dokument – Všechny prázdné pokoje, se věnuje dětským obětem, které přišly o život při střelbě ve škole.

Oscara za nejlepší dokument vyhrál dánsko-český film Pan Nikdo proti Putinovi, Oscar tak poputuje i do Čech, za tento snímek k nám už dorazila Bafta.

Klára Sitařová