Dvořan číslo 2!

V dnešním Dvořanovi se nejprve dozvíte pár informací od školního parlamentu a poté si můžete přečíst o tom, co můžete zažít díky DoFE, nebo jak být o něco málo ekologičtější ve článku Něco málo stačí!

Milé studentky, milí studenti, vážené profesorky a vážení profesoři,  je tu první článek letošního školního roku od Studentského parlamentu! 

Připravte si své diáře, 10.9. proběhla první schůze a rádi bychom vám v krátkosti představili akce a záležitosti, které se budou na naší škole v nejbližší době konat. 

Mezi tradiční události patří Noc vědců, která proběhne již v pátek 26. září. Na podzim se taktéž chystá šachový turnaj, informace již brzy dostanete, případně se můžete obrátit na Tomáše Maška ze 3.P ([email protected]).  

Novinkou jsou i články přímo tady ve Dvořanovi. Zajímavosti z akcí či informace k nim naleznete právě zde.

Budeme rádi, pokud se akcí zůčastníte, či se dokonce zapojíte do organizace!

Studentský parlament  

3xP (plevel, pamětníci, podzemí)

Zatímco většina lidí na konci prázdnin balila tašky do školy nebo zoufale doháněla letní čtenářský deník, já jsem vyrazila na trochu jiné dobrodružství. Od 30. srpna do 4. září jsem strávila několik intenzivních dní v České Kamenici, kde jsem plnila svůj residenční projekt v rámci DofE (The Duke of Edinburgh’s International Award). A byla to zkušenost, která ve mně ještě dlouho zůstane.

Na projekt se sešla neuvěřitelně pestrá skupina dobrovolníků. Byli tam tři Češi (včetně mě), dvě Japonky, přímo z Tokia, Angličan, Pákistánec, dva Španělé, Mexičanka a Gruzínka. Připomínalo to trochu Erasmus na steroidech. Každý mluvil jinak, přinesl si svoje zvyky, a přesto jsme si dokázali během pár dní vytvořit skvělou partu. Občas jsme si nerozuměli slovy, tak přišla na řadu univerzální jazyková verze: pantomima. Fungovalo to překvapivě dobře – zkuste si někdy vysvětlit trhání plevele beze slov.

Cílem projektu bylo připravit areál bývalého koncentračního tábora Rabštejn na pietní akt. A to znamenalo rukavice na ruce a šup na trávu, plevel i prach. Trhali jsme, čistili, zametali, odnášeli. Nebyla to lehká práce, ale měla obrovský smysl. Každý vytržený plevel a každý vyčištěný kout byl malým příspěvkem k tomu, aby tohle místo, spojené s tragickou minulostí, působilo důstojně a s respektem. A taky, upřímně, jsem nikdy nebrala úklid doma tak vážně.

To nejdůležitější ale přišlo na konci. Poslední den jsme se mohli zúčastnit besedy s pamětníky, z nichž někteří prošli přímo táborem v Rabštejně. Nejstarší z nich se narodil v roce 1929 a poslouchat jeho vzpomínky bylo něco, co se nedá převyprávět. Bylo to emotivní, místy hodně těžké, ale zároveň strašně důležité. Najednou si uvědomíte, že historie nejsou jen nudná data v učebnici, ale skutečné osudy lidí, kteří to zažili.

Na besedě jsme nebyli sami, dorazili studenti z gymnázia v České Kamenici, dvě německé školy a také studenti z The English College in Prague, kteří přijeli dokonce s britským politikem Gregem Handsem. 

Po besedě jsme měli možnost projít si i podzemní továrny, které k táboru patřily. Představte si dlouhé temné chodby, chlad a zvláštní ticho, které vás nutí přemýšlet. Bylo to hodně působivé a trochu mrazivé – a najednou se vám vybaví všechny příběhy, které jste slyšeli před chvílí od pamětníků.

Těch pár dní v České Kamenici pro mě znamenalo mnohem víc než jen splnění podmínky DofE. Naučila jsem se spolupracovat s lidmi, se kterými bych se normálně nikdy nepotkala, zažila jsem kulturní směsici, která byla místy vtipná, a hlavně jsem měla možnost být součástí něčeho, co mělo opravdový smysl.

DofE není jen o tom „udělat si kolonku“ do programu. Je o zážitcích, které vás posunou. A já jsem díky němu místo posledního prázdninového týdne proleženého na gauči zažila něco, co si budu pamatovat celý život.

Ester Momutová

Něco málo stačí I.

ekologie

Na naší planetě bylo k roku 2023 8,062 miliardy lidí. A když si do Chat GPT zadáte: ,,Čeho je na světě 8 miliard?”, dá vám odpověď, že to jsou mobilní zařízení (až 10 mld.), bankovky a mince v oběhu (přes 50 mld. kusů) nebo zvířata. Například kuřat je více než 30 miliard. Docela dost, že? 

Jsou to obrovská čísla a naše planeta je všechna musí utáhnout, přinejlepším s naší pomocí. 

Přímo tady ve Dvořanovi najdete tipy, jak pomoci naší planetě. A proč ,,Něco málo stačí”? Nemusíme být vždy stoprocentní, stačí, když budeme zkoušet nové věci po malých krůčcích. Dnes se zaměříme na věci, které každý den používáme. 

1. POUŽÍVEJME TO, CO MÁME

Už jste někdy přemýšleli, kolikrát jste si na sebe vzali to jedno tričko, které vám leží rok ve skříni? Nebo jestli není moc si každý den koupit novou plastovou láhev se šťávou? 

Pokud ano, super! Pokud ne, prosím, zamyslete se. 

Je skvělé, že si děláme radost například v podobě nového trička, ale pokud to děláme každý den, je to trochu moc. 

Problémem není jen plná skříň, ale následně i plné skládky vyhozeného oblečení a nerozložený odpad, který doslova ničí naše životní prostředí. Jestli máte doma oblečení, které už nenosíte, můžete ho poslat dál do místních sekáčů (second handů) či jiných dobročinných organizací. 

Lifehack, který jsem sdílela již v článku ,,Léto volá!”: 

Všechna ramínka, na kterých vám visí oblečení, otočte stejným směrem. Pokaždé, když si daný kousek vezmete na sebe a vyperete, otočte ramínko na opačnou stranu. Tak uvidíte, že kousek stále používáte a nosíte. Určete si čas, jak dlouho budete ramínkovou výzvu provozovat. Měsíc, tři měsíce nebo půl roku, na tom nezáleží. Po vámi zvoleném čase můžete poslat nenošené kousky dál. 

Tímto také děkuji slečně, u které jsem lifehack na Instagramu viděla, ale už si bohužel nepamatuji její jméno. 

Toto samozřejmě neplatí jen u nakupování oblečení, ale také třeba potravin. Než něco koupíte, podívejte se na datum spotřeby, jestli jste schopni výrobek spotřebovat či jestli ho můžete využít ve více variantách. Fajn jsou také farmářské trhy, kde dost často bývají regionální potraviny od místních dodavatelů, které byly vypěstované bez zbytečných chemikálií. 

AN