- Časopis Dvořan
- Posts
- Dvořan číslo 17!
Dvořan číslo 17!
Dnešní číslo přinese báseň Jarní Léto, Něco málo stačí XII. a Portal série je i po 12 letech stále neporazitelná aneb respekt vůči počítačovým hrám!
Jarní léto
Báseň, zamyšlení
Zdravím čtenáře, tato básnička je pro všechny, kterým už trochu chybí jaro. Nebo léto? Můžete si vybrat. Toto dílečko obsahuje od obojího kus.
Pršelo dlouho, všude mokro,
v kalužích se odrážely mraky.
Mraky tmavé, slunce žádné,
bylo pěkně, chladno taky.
Ve vzduchu bylo rané léto,
vítr si s lístky lipovými hrál.
Takové léto jarního typu,
v němž vítr tak často vál.
A přišla bouřka – vzácný host
a krajiny kraj pokryla.
Rozprostřela se po nebi,
které se na ni těšilo,
neboť tu dlouho nebyla.
Dva měsíce náhle přešly,
déšť s deštěm se prostřídal.
Bylo pěkně, bylo léto,
tak den za dnem ubíhal.
Pak se udělalo hezky,
a já jsem šel hrát golf.
AD
Něco málo stačí XII.
Ekologie
Dnes ještě zůstaneme u dárků. Minule jsme vyřešili, jak je zabalit, ale co vlastně darovat?
Pokud vás baví tvořit, není na škodu koupit materiál a začít. Sociální sítě jsou plné rychlých návodů a hezký handmade dárek leckdy potěší víc než ten koupený…
12) handmade DÁRKY
Nápady se pokusím sepsat jasně a stručně, seznam si můžete vyscreenovat nebo uložit:
papírový deník
korálkové šperky
háčkované ozdoby či přívěsky
pletené šály, čepice, rukavice ...
keramické výrobky (můžete využít otevřené lekce keramiky například v SI Rybárna)
stojánek na svíčku ze samotvrdnoucí hmoty
vámi vyrobené poukázky (například na večeři - pozvete daného člověka na jídlo dle jeho výběru)
záložky do knížky (papírové, háčkované …)
vlastnoručně vyrobená mýdla či svíčky
něco na zub vámi vyrobené (čokoláda, karamel, marmeláda ...)
ozdoby do domu/bytu
papírová přání
Vždy, když chcete někomu dát dárek, prosím, zamyslete se, jestli to alespoň trochu využije. Výroba dárku zabere čas, o trochu víc, než kdybyste ho šli rovnou koupit, ale o to větší radost bude obdarovaný mít.
AN
Portal série je i po 12 letech stále neporazitelná aneb respekt vůči počítačovým hrám
Počítačové hry, zábava
Včera jsem si konečně mohla po nekonečných zdlouhavých týdnech ledna dovolit něco zahrát, a jelikož je moje knihovna her po zimních slevách větší, než byla ta v Alexandrii, rozhodla jsem si vybrat jednu z nejlépe hodnocených počítačových her od začátku hraní a to Portal, jak první tak druhý díl.
Přestože je to velice populární série, zjistila jsem, že v ČR ji nikdo pořádně nezná, minimálně jen vizuály, ale ne žádný hlubší příběh. Ten je velice jednoduchý, avšak dokáže zasáhnout více než cokoliv jiného.
Hrajete za Chell, která je probuzena robotím hlasem Genetic Lifeform and Disk Operating System (zkrácené Glados) ve skleněné kleci v prázdné bílé místnosti. Glados Chell provede prvními místnostmi a následně ji ukáže jednu z nejikoničtějších herních zbraní, a to portal-gun. Pravidla jsou jednoduchá, levé tlačítko modrý portál, pravé oranžový. S portal-gun pak začne pravé jádro hry, následuje totiž 19 testovacích komor a na konci dříve slíbený dort. První hra je velice jednoduchá, je to spíše jen zkouškou a předlohou pro následující puzzle hry, ale stále se udrží i dnes jak příběhově, tak s hratelností.
Teď k jádru pudla, jelikož je to důvod, proč vůbec tento článek píšu, a to Portal 2. Po konci první hry uběhlo více než 5000 let a Chell se zase probouzí, tentokrát v kompletně zdemolované laboratoři. (V celé druhé hře je skvěle ukázaná škála celé laborky, kdy, i když se první hra zdála jako větší než cokoliv, co si dokážeme představit, druhá jen ukáže, jak bezvýznamná Chell a její testování je.)
Po probuzení Chell uvítá nový robotí hlas, tentokrát mnohem nejistější s pozitivnějším pohledem na svět, a to hlas Wheatleyho. Při útěku ze zemního komplexu na povrch Chell zastaví kusy plechu mrtvé Glados, která se díky Wheatleyho hackovacím schopnostem probudí znovu a mnohem sarkastičtější s větší nenávistí vůči Chell, a hned ji tak pošle zpět do testovacích komor. Hra pak pokračuje s podobným gameplayem jako první díl, přidává ale nové zábavnější prvky a mnohem, mnohem rozvinutější příběh a vývoj postav než její předchůdce. Portal 2 je definice sequelu, odstranili veškeré chyby a věřte, že jich nebylo moc, a přidali jen to nejlepší. Rekapitulace zbytku příběhu je zbytečná, ale věřte, že jsem se dotkla jen vrchu ledovce a nedokážu tu hru doporučit více (jestli jste se o ní nějakým způsobem dozvěděli takto poprvé).
Hra, i když sice ne první, která by to dokázala, mě dovedla k zamyšlení o celkové idee a reputaci videoher ve společnosti. Na hry se většina lidí dívá totiž jen jako na zbytečné odreagování, které nám bere roky z našeho života. Tento názor je ale velice zastaralý. (Vtipně od stejné společnosti, která udělala Portal) už v roce 1998 vyšla hra Half-life a je to jedna z nejlepších herních zkušeností dodnes.
Myšlenka, že hry jsou jen na odreagování, také možná stále existuje kvůli nadvládě velkých herních společností a jejich neschopností cokoliv změnit. Pro mě hry znamenají mnohem více, všechno má svůj důvod a všechny hry se dají považovat za kusy umění. Nezáleží jak dobré jsou, stále je to umění a mělo by se brát a respektovat jako cokoliv jiného vytvořené člověkem. Zkráceně: Zahrajte si Portal a zkuste si projet méně známé hry, vytvořené ne společností pro výdělek, ale z lásky k vyprávění a k umění, a třeba vám změní život, nebo jen dopřeje příjemný víkend.
Tem

