Dvořan číslo 16!

Další díl Něco málo stačí, báseň Fly free a Slondův a Temův koutek!

Něco málo stačí XI. 

ekologie

Možná vám to bude připadat pozdě, a ano je trochu pozdě, ale s vánočním shonem to nešlo jinak. Na druhou stranu každý den někdo na planetě slaví narozeniny nebo svátek nebo výročí nebo cokoliv dalšího, kde se mohou darovat dárky. A proto:

11) Jak na BALENÍ dárků? 

• Noviny -> novinový papír nevypadá vůbec špatně, když je doplněn červenou mašlí a třeba větvičkou z jehličnanu, působí to hezky zimně, případně vánočně. 

• Přírodní provázek -> zabalte dárek do nepotištěného hnědého papíru, najdete ho  v obchodech mezi klasickými balicími papíry a místo zářivé plastové stužky zavažte provázkem. Působí to jemně a decentně s respektem k přírodě. 

• Papírové tašky -> otočte papírovou tašku naruby a rázem máte ekologický balicí papír. Když se dárek rozbalí můžete obal vyhodit do papíru a vaše peněženka ušetří na balicím papíru. (Na tenhle nápad přišel kamarád, hádám, že v době, kdy neměl balicí papír…) 

• Lepenka -> plastová lepenka se těžko z papírových obalů odlepuje, což je na jednu stranu super, protože to je její účel, ale na druhou stranu se to pak hůř recykluje. Pokud možno zkuste používat co nejméně lepenky a nepřelepujte celý dárek, ale pouze nutné části a ohyby. Taky existují pěkné papírové lepenky, které jsou spíše na okrasu. 

• Taštičky z druhé ruky. Tento způsob si myslím, že praktikuje většina z nás, ale je fajn si ho připomenout. Pokud dostanete taštičku, je super, když do ní dáte další dárek a pošlete ji dál. Ušetříte životní prostředí i penízky ve vaší peněžence. 

A příště už se podíváme na to, co konkrétně se dá těmito způsoby zabalit. 

AN

Fly free

Feel the cold running through your body 
Feel the looks of them on you 
See the eyes full of questions 
Walk with them in the halls
See how they shape you 
How they change you for the worse 
To the unthinkable 
Beyond all repair 
Fubar 
Feel that 
See it 
Don't go blind 
Don't walk with them through their expectations
Walk alone 
With pride
Proud of who you are 
Proud of not being main stream
Fly free like a bird through the winds
Don't be scared of the storm 
It will pass
It will all pass at once 
Dive in the dessert 
Find that

25,12 cca 0:30

AM 

Slondův a Temův koutek - vydání 1

Čau všichni, tady Slonda, váš oblíbený nezávislý autor, který jednou za uherský rok napíše do Dvořana. Mám pro vás všechny úplně šílenou novinku. Abych se teda nějak dokopal k tomu, abych tolik neprokrastinoval, tak jsem si řekl, že vám všem spolu se svým kamarádem Temem budeme vydávat koutek, kde vám povíme o věcech, co nás zajímají, protože je fakt docela lehký napsat článek na něco, co už nejen známe, ale máme rádi. Zároveň vám ukážeme, že jsme víc niche a máme lepší taste na všechno než vy. 

Minule jsem vám přiblížil svoji oblíbenou furry hru Night in the woods (Temova poznámka: NAŠI oblíbenou hru, já byla líná něco napsat, toto je moje veřejná omluva mému dobrému příteli Slondovi), tak dneska vám teda povím o něčem trochu jiným. Kdo se mnou chodí do třídy, tak ví, že jsem velkým posluchačem hudby (mám na hlavě sluchátka 24/7), a tak bych vám teda rád ukázal jedno z hudebních alb, které jsem měl štěstí objevit.

Lateralus - TOOL

Datum vydání: 15.5.2001

Vydavatel: TOOL

Žánry: Progresivní rock, progresivní metal, alternativní rock, alternativní metal

 Možná si říkáte: “Slondo. TOOL má skoro 6 milionů posluchačů na Spotify. To není niche.” A na to vám říkám, že mi to je jedno. Za celou dobu, co jsem strávil na týhle škole, jsem viděl jen jedinýho člověka, co tu skupinu zná. Možná to není niche celosvětově, ale na týhle škole určite jo. Tohle berte jako iniciativu vám možná rozšířit obzory na nové žánry hudby pro ty z vás, kteří neposlouchají nebo neznají progresivní rock (což pochybuju, vzhledem k tomu, jak populární skupiny jako King Crimson nebo Pink Floyd jsou).

 Lateralus je v pořadí třetí oficiální album od skupiny TOOL a je mezi kritiky považováno za jejich nejlepší. Bylo vydané v roce 2001 a hned se stalo celosvětovým úspěchem. Dokonce tolik, že bylo oceněno dvojnásobnou platinovou deskou v roce 2003. Album je velmi experimentální a na svoji dobu i velmi progresivní (protože že jo progresivní metal). Je inspirované Jungianskou psychologií, stejnou psychologií, kterou můžete vidět například ve Fight Clubu, Matrixu nebo ve videoherní sérii Persona. Album prozkoumává myšlenky jako “shadow” (vaše temné a potlačované myšlenky) či “anima/animus” (ženské/mužské pudy v opačném pohlaví). Zároveň i mluví o matematických konceptech jako parabola či fibonnaciho sekvence. Sice se to zdá jako podivná témata, ale jsou do alba mistrně zakomponovaná. Ani byste to nepoznali přes úžasnou kytarovou melodii nebo Maynarův zpěv, který vás vtáhne do děje alba.

Album má celkem 13 tracků, 9 písní a 4 interludy. Osobně bych vyzdvihnul píseň Lateralus, která má reprezentovat fibonacciho sekvenci ve formě písně. Dále bych chtěl poukázat na písně jako Schism, Parabola nebo The Grudge.

Celkově si myslím, že Lateralus je kus umění. Kombinuje surrealistické prvky, komplikovaná témata a myšlenky se skvěle produkovanými kytarovými riffy a zpěvem. Moje hodnocení alba je 9/10.

Stranger Things finále nejen nezklamalo, ale kompletně zapomnělo myšlenku celé série.

Vánoce, Nový rok a pro naše americké spoluobčany Země i Díkůvzdání byly narušeny jedním z největších seriálů posledních 10 let, který zaručeně všichni znáte, a to Divnější Věci, v anglickém překladu Stranger Things. Já byla samozřejmě ta, která zůstala vzhůru jak na Vánoce, tak na Nový rok do dvou, abych se na tohle dlouho slibované úžasné finále, podle všech produkujících i plné krveprolití a smrti, které nás všechny nechá v slzách a překvapí svými zvraty a ze všeho nejvíce odhalí tajemství, kterými nás hranují už od první série, mohla podívat. Splnili nějaká tato očekávání? Ne. Možná tak že jsem byla v slzách, ale to nebylo z důvodu dobré kvality. Na Stranger Things jsem se osobně začala dívat až od listopadu minulého roku, kdy jsem se nutně musela učit a nebylo nic lepšího na prokrastinaci, než splnit slib mému kamarádovi, který už roky chtěl, abych se na to podívala. 

(Spoilery, ale není jich moc, stejně nemá cenu se na to dívat.)

Teď teda k nějakým pozitivním částem, jelikož jich není moc a chci se dostat ke kritice. První čtyři epizody byly dobré. Jen dobré. Čtvrtá epizoda je jediná, která za mě byla neuvěřitelná díky vývoji Willa Byerse a reálné ukázce nebezpečí. Pak ale přišlo Volume 2 a s tím má pozitiva končí.

Willův celý vývoj totálně rozkopali a otočili o 180°, i sám herec Noah Schnapp kritizoval svoji postavu. Tato kontroverze je kvůli scéně, která měla za účel konečně dovršit příběhovou linku s Willovou sexualitou, kterou nám naznačovali už v první epizodě a pořádně se jí věnovali ve 4. sérii.

Hopper a Joyce jsou kompletně lobotomizovaní, Joyce snad ani neví, že má dva syny, sám Jonathan taky nemá žádný vývoj. Jeho scéna s Nancy byla sice krásná, ale představte si, kdyby skončila smrtí obou, nebo minimálně Jonathana. Joyce by se mu konečně mohla věnovat a Mike by měl mnohem větší motivaci zachránit Holly, která byla unesena Vecnou. Jonathan se ve finále tváří, jako že vývoj má, ten se ale objeví z ničeho nic, a sama jsem zastánce toho, že Eddie nikdy neměl existovat a celá jeho příběhová linka ve 4. sérii by měla jít Jonathanovi, který už od první série neměl pořádnou roli. 

K finále už řeknu jen něco málo, protože nemám místo a není co rozebírat, což je komický, jelikož problémů je víc než dost. Nic, co slíbili, že vysvětlí, nevysvětlili, Duffeři (tvůrci) pak jen oznámili na Twitteru, že to všechno nechávají na fanoušcích a že vlastně neví, co se stalo. Taky jsem byla zklamaná délkou a povrchním soubojem s Vecnou. Člověk mrknul a Vecna už nebyl. Žádný plot twist, žádný rozvoj postav, ani jeden škrábanec. Pak jen hodinové outro, kdy se z každé postavy stalo to, co nenáviděli nejvíce, až na Jonathana, Steva a Dustina. Víte, že vaše finále stojí za nic, jestliže si opravdová většina fanoušků myslí, že bude ještě tajná devátá epizoda. (Vložka druhého autora: Vyloženě byla internetová konspirační teorie se jménem “conformity gate”, kde se fanoušci snažili najít co nejvíc důkazů, že skutečné finále vyjde 7.1. Samozřejmě nic nevyšlo.)

Na závěr jen řeknu, že nejen psaní bylo špatné, ale i celková kamera, herecké výkony a pocit jakéhokoliv hororu. Když porovnáte první sérii s tímto odpadem, jsou to jako dva totálně jiné vesmíry. V první sérii se člověk dokázal vžít do postav a cítit opravdový strach. Poslední řeknu jen to, jak se tvůrci chovali k LGBTQ+ postavám, které se narozdíl od heterosexualních párů musely najít a přijmout, místo toho než aby dostaly opravdovou lásku jako Lucas a Max. Ve finále se jeden homosexuální pár rozešel, což za mě bylo totálně bezvýznamné. Je mi to líto, spíš než bych byla naštvaná, jsem jen zklamaná. Vím, co mohlo být a nebylo, a jelikož to byl jeden z největších seriálů poslední doby, bolí to ještě víc. Doporučuju se podívat na první dvě série, jestli jste je teda ještě neviděli a jestli vás to vážně zaujme, prokousat se přes třetí ke čtvrté. Pak si můžete přečíst jakoukoli fanfikci, jelikož mají větší kvalitu než tenhle queerbaiting slop.

Vložka druhého autora: Věci, které trvaly kratší dobu než Willova coming out scéna:

• Finální boj proti Mindflayerovi

• Únos Madura z Venezuely

• Písně Sober to Death a Wish You Were Here od Car Seat Headrest/Pink Floyd

• Nejkratší Minecraft speedrun

• Oba dva oficiální trailery pro sezónu 5 dohromady

Ok, hele doufám, že se vám první vydání našeho úžasnýho koutku líbilo. Jestli ne, tak idk, prostě to nečtěte.

Slonda + Tem