Dvořan číslo 10!

Sametová slam poetry, kterou jste mohli v pátek slyšet na čtverci, komix a podzimní bylinky!

MY NEJSME DĚTI!

Slam poetry, Sametová revoluce

My nejsme děti, a to i když nám je teprve 17.

My nejsme děti, a to i když jsme ze sametu.

Už nejsme malí spratci,

nejsme vítězného únoru splátci,

nechcem být rodiny ani morálního přesvědčení zrádci, 

kdo dal žezlo tak krutému vládci? 

Chcem jenom říct několik Několik vět

a přesto je i 2000 slov mnohým málo,

chceme otevřeně mluvit, o tom co se děje a stalo, to chcem tak moc?

Nechcem stát jako kůl v plotě,

to přenechme jiným, jak ale udělat tlustou čáru mezi vinným a nevinným…

Nechcem s barvou krve vítat sovětskou delegaci,

nechcem hledat východisko v asanaci.

Půl století pletala Ópletala Opletala,

Anežka chce doplést šálu

ve frontě na maso nás nestojí k málu

Tak KDO, když ne my? 

KDY, když ne teď?

Vždyť už se rozsypala zeď, teď padá opona, 

šašci skončili představení, 

však potlesk se nekoná.

My nejsme děti, i když nám je teprve 17.

My nejsme děti, a to i když jsme ze sametu.

My nejsme starci, a to i když nám je 89.

Majda Sakalová

Bylinky, které chutnají – zejména na podzim 

Bylinkářství, podzim

Úvod do bylinek

Máte pocit, že jste podobný název již někde četli? Ano, je to tak. Stejně jako v článku o bylinkách, který jsem psala na jaře vás i tentokrát seznámím s léčivými a chutnými  bylinkami, ovšem typickými pro podzim. 

Celkem prosluněný říjen vystřídal sychravý a chladný listopad a v těchto dnech je nejlepší zůstat doma v teple a relaxovat. Jenže to si kvůli práci a škole nemůžeme úplně dovolit. Ale co tedy máme dělat, když po náročném dni začínáme pociťovat únavu nebo příznaky nepříjemného nachlazení? To se dnes dozvíte v následujících odstavcích. Přeji příjemné čtení:)

Mateřídouška obecná – (Thymus vulgaris)

Malá, stále zelená rostlinka s drobnými fialovými kvítky, kterou můžeme potkat na prosluněných stráních. Mateřídouška roste především od června do září, ale po usušení vám skvěle poslouží právě v těchto mrazivých dnech. Obvykle se používá do čajových směsí proti nachlazení, suchému kašli nebo plynatosti, ale také zmírňuje stres. Sbírá se celá nať. Z kvítků si lze připravit  léčivé nálevy, koupele či tinktury. Rostlinka se hojně využívá také v kosmetice, přidává se do olejíčků nebo do parfémů. A to právě díky své vůni, která je podobná tymiánu (mateřídoušce se lidově říká „divoký tymián”). 

Rakytník řešetlákový – (Hippophae rhamnoides)

Odolná a vytrvalá rostlina, na níž na podzim dozrávají sytě oranžové plody. Nejen že svou podzimní barvou krásně zdobí krajinu, ale také dokáže posílit imunitu a psychické zdraví. Plody rakytníku mají vysoký obsah vitamínů C, A, E a nenasycených mastných kyselin. To vše přispívá naší imunitě. Tělo je odolnější proti virům a bakteriím. Plody také obsahují vysoký podíl hippopheinu, látky, která se v žádné jiné rostlině nevyskytuje. Díky této látce rakytník ulevuje od únavy a stresu. Rostlina má příznivé účinky také na pleť, vlasy, nehty a zlepšuje trávení. Výborný je také rakytníkový čaj nebo marmeláda.

Lékořice lysá – (Glycyrrhiza glabra)

Velmi stará bylina, která byla objevena 3000 let př. n.l. v Čínském herbáři.

Je známá pro svou sladkou chuť, právě proto získala název sladké dřevo. Přidává se např. do hořkých čajových směsí, aby je osladila. Nalezneme ji především ve směsích proti žaludečním či respiračním obtížím. Podporuje zažívání, trávení a dýchání. Podporuje také zdraví kloubů a pleti. Stejně jako jiné bylinky i lékořice dokáže zmírnit stres a uklidnit nervy. Není ovšem vhodná pro všechny. Vyhýbat by se jí měli lidé s vyšším krevním tlakem a diabetici. Lékořici známe také v podobě černých sladkých pendreků. Ty se vyrábí právě z kořene lékořice, který se namele a následně uvaří. Nedoporučuje se užívat lékořici ve vyšších dávkách. Je nutné se řídit předepsaným dávkováním, které je uvedeno např. u čajových směsí.

Petžel zahradní – (Petroselium crispum)

Zelená klasika, která se dnes nachází snad v každé domácnosti a pokud ne, je na čase to změnit. Tato super rostlinka je totiž plná cenných vitamínů. Obsahuje především vitamín C, kterého je v petrželi dokonce třikrát více než v pomeranči. Ani by to člověk na první pohled neřekl, že? Petrželová nať obsahuje také draslík, hořčík, železo a vápník. Přidává se do čajových směsí podporujících ledviny a do urologických čajů. Také podporuje trávení a zmírňuje nadýmání, uvolňuje od svalových křečí. Kořen se přidává do polévek a nasekanou natí lze dozdobit téměř každé jídlo. Díky své silné aromatické vůni dodá jídlu ještě lepší chuť a příjemně vám provoní domácnost. 

Křen selský – (Armoracia rusticana)

Pálí, ale léčí. Podobně jako petržel lze i křen využít v mnoha směrech. Nejlepší je čerstvý, kdy obsahuje nejvíce léčivých účinků. Využívá se zejména v zimních měsících, kdy dokáže zmírnit příznaky nachlazení a pomáhá při kašli. Listy křenu se využívají např. při léčbě astmatu a problémů s dýcháním. Pomáhá předcházet zažívacím potížím, zlepšuje trávení a právě svou silnou chutí a vůní dokáže rozproudit celé tělo. Pokud chce člověk ostrou chuť křenu zmírnit, lze jej smíchat např. s červenou řepou, mangem nebo avokádem. Křen se využívá při konzervaci a hojně v asijské kuchyni. Podobně jako petržel obsahuje více vitamínu C než citrusové plody, proto je dobré ho alespoň v zimních měsících zařadit do jídelníčku. 

Barbora Dvořáková